hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

přijímačky ekologie Marie Terezie vesmír pravěk

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Dyje: Řeka nespoutaná lidskou činností

Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.

Z pořadu:

Tajný život skal Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Česká republika Krajinná ekologie Složky životního prostředí

Námět do výuky:

Teče tudy řeka

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

Česká republika řeka ČR krajina vodní nádrž vodohospodářství pramen Dyje říční údolí kulturní ekologie

Mohlo by vás také zajímat

Česká republika

Další videa
PL
Povodně 2002: 3D animace povodní v Praze
01:09

Povodně 2002: 3D animace povodní v Praze

Uplynulo 20 let, co Českou republiku zasáhly mohutné povodně. Voda ničila vše, co jí přišlo do cesty. Řádila skoro v tisícovce obcí v deseti krajích, nejvíc v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnula se ani Moravě. Symbolem tisíciletých povodní se tehdy stala především Praha. Na 3D animaci se můžeme podívat, jak na některých místech v Praze stoupala hladina vody při této velké povodni.
Rozhovor s odborníkem
Povodně 2002: Zaplavené metro
06:31

Povodně 2002: Zaplavené metro

Průtok Vltavy byl v době povodní v roce 2002 stonásobně vyšší, než je obvyklé. Velká voda tehdy zaplavila 18 stanic metra. Z rozhovoru s vedoucím dispečinku Dopravního podniku hlavního města Prahy se dozvíme, jak moc velká voda v roce 2002 zasáhla do provozu metra v hlavním městě, jaké škody tam napáchala, jak se škody odstraňovaly a jaká opatření byla přijata do budoucna.
Skalky v české krajině: vrcholky plutonů
12:07

Skalky v české krajině: vrcholky plutonů

Při putování českou krajinou, od Šumavy až téměř po Brno, často narazíme na bizarní skaliska, která byla považována za menhiry či bludné balvany. Lidé jim leckde přisuzovali čarovnou moc. Dnes však víme, že to jsou vrcholky mohutných podzemních těles magmatického původu, plutonů. Ty jsou roztroušené všude po naší krajině. Například středočeský pluton měří na délku 140 km, na šířku 30 km a tvoří jej žuly v mnoha podobách. Dozvíme se i to, co mají Kadovské viklany společného se sochami Moai na Velikonočním ostrově.

Úkol pro Česko: Nakupovat lokální potraviny
01:40

Úkol pro Česko: Nakupovat lokální potraviny

Odkud pochází jídlo, které máme na stole? Z České republiky vyjíždí tisíce kamionů s českými potravinami a naopak tisíce proudí k nám. Často zbytečně, neboť mnoho potravin lze nakoupit od lokálních výrobců nebo přímo od farmářů. Místní potraviny bývají čerstvější, tím i chutnější, ušetří se energie na zbytečné skladování a jejich nákupem podpoříme místní producenty. A navíc, čím více potravin nakoupíme lokálně, tím méně kamionů bude znečišťovat životní prostředí.

Složky životního prostředí

Další videa
PL
Řeka od pramene po dolní tok
19:55

Řeka od pramene po dolní tok

Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.

PL
Šumava, les a kůrovec II.
11:06

Šumava, les a kůrovec II.

Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Moravská Amazonie
04:13

Moravská Amazonie

Soutok řeky Moravy s Dyjí, přezdívaný Moravská Amazonie, tvoří unikátní říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby. Nachází se zde řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Oblast je součástí evropské sítě Natura 2000 a biosférickou rezervací UNESCO. Zatím však není ukotvena v podobě zvláště chráněného území. Způsob lesního hospodaření státní firmou České lesy v této lokalitě je dlouhodobě kritizován ekology, vědci i státní ochranou přírody, neboť vede k destrukci tohoto vzácného lesního ekosystému.
Česká krajina: Potenciál k nápravě
04:11

Česká krajina: Potenciál k nápravě

Naši předkové vtiskli české krajině svým hospodařením tradiční tvář definovanou pastvinami, úzkými pásy polí, alejemi, háji, rybníky a ovocnými sady. Tuto její podobu změnila komunistická kolektivizace. Pole byla přeměněna na nedozírné lány, většina nejmalebnějších říčních údolí přehrazena. Mnoho z těchto změn však není nevratných. Vzorem pestré krajiny mohou být Bílé Karpaty či České středohoří. Nejenže je taková krajina líbezná, poskytnout nám toho může více, než tušíme.

Krajinná ekologie

Další videa
Sesuvy půdy v Českém středohoří
03:34

Sesuvy půdy v Českém středohoří

Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?

Původní odrůdy jablek a ekologické sadařství
04:19

Původní odrůdy jablek a ekologické sadařství

Vybraná pasáž ekologické hry pro děti a mládež je věnována původním odrůdám jablek a ekologickému sadařství. Popisuje, jak vypadá sad a školka ovocných stromů a kde se pěstují staré tradiční odrůdy jablek. Video přibližuje význam starých a krajových odrůd pro krajinu i to, jaký vliv má sadařství na biologickou diverzitu a jak funguje umělý ekosystém.
Ztráta biodiverzity v půdě
09:45

Ztráta biodiverzity v půdě

Když se mezinárodně uznávaný expert na půdní faunu profesor Josef Rusek před lety vracel se vzorky černozemě z jižní Moravy, netušil, že si přináší mrtvou hmotu. Místo očekávané rozmanitosti našel pod mikroskopem jen pár jedinců půdních živočichů. Tento nález označil za největší ekologickou katastrofu na našem území, která přetrvává dodnes. Početnost půdních organismů v půdě poklesla tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Abychom přežili, půda potřebuje vrátit bohatý život, který byl zničen obrovskou chemizací a těžkou mechanizací zemědělství.

Vliv hospodářství na druhovou skladbu lesa
00:45

Vliv hospodářství na druhovou skladbu lesa

S tím, jak se v průběhu dějin proměňovaly potřeby lidí a jejich hospodářská činnost, měnila se i druhová skladba lesa. Dominance smrku ochudila lesní ekosystém o jeho pestrost a biodiverzitu.

ČT edu nejsou pouze videa

13 736 videí

13 736

videí

769 námětů do <br /> výuky

769

námětů do
výuky

4 680 pracovních <br/> listů

4 680

pracovních
listů

1 332 pořadů

1 332

pořadů

69 edukativních <br/> her

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání