03:03
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Václav Cílek putuje do Lahošti nedaleko Duchcova, kde se v minulosti našel keltský poklad. Vysvětlí, jak nález pokladu souvisí s neuváženým využíváním nerostného bohatství v severních Čechách.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
Umělé družice nám z oběžné dráhy posílají velmi přesná a cenná data o životním prostředí. Jak nám dálkový průzkum Země může pomoci? A jsme vůbec schopni data z družic využít k našemu prospěchu při ochraně života na Zemi?
Pravidelná hurikánová sezóna v Atlantiku v roce 2017 byla mimořádná. USA zasáhl například hurikán Harvey, nejdeštivější tropická cyklóna v historii měření. Co je to hurikán a za jakých podmínek vzniká popisuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Jaké dvě podmínky jsou ke vzniku tropické poruchy potřebné? Jak se z tropické bouře stane hurikán? Jaký je rozdíl mezi tajfunem, cyklonem a hurikánem?
Horu Radhošť v Moravskoslezských Beskydech uctívali již naši slovanští předkové a je opředena pověstmi a legendami. Na vrcholu najdeme sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška, který stojí i za tvorbou sochy pohanského boha Radegasta. Z Radhoště je krásný výhled na nejnavštěvovanější středisko Beskyd, Pustevny.
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
Pasáž o ekologické katastrofě, která v roce 2018 postihla velkou část lesů Jeseníků a Beskyd. Území bude potřeba obnovit výsadbou nových stromů. Co říkají ekologové, část odborníků i tzv. zalesňovací vyhláška o tom, kde a jaké stromy by se měly sázet?
Oceány se v posledních letech potýkají s řadou ekologických problémů. Trpí i jeden z podmořských divů světa, australský Velký korálový útes. Australská vláda na jeho záchranu vyhradila skoro půl miliardy dolarů.
Místo dosavadních přízemních objektů mají na pražském sídlišti Ďáblice vyrůst velké bytové domy. Místním obyvatelům se záměr nelíbí. Projekty jim berou prvky občanské vybavenosti, na které byli zvyklí, např. obchody. Bojí se také neúměrného zvýšení počtu obyvatel, již nyní je kapacita nejen místní školy napjatá. Urbanisté dále kritizují třeba objem a výšku budov, které by narušily smysluplný koncept sídliště. Kauza poukazuje nejen na nutnost udržitelnosti územního plánování, ale i na konflikt mezi veřejnými a developerskými záměry, ve kterém by státní orgány měly pevně zaujmout svou regulační roli.
K založení města Stříbra významně přispěl objev rudných žil, ne však stříbrných, ale olověných, které se na první pohled stříbrně lesknou. Na pozůstatky těžby olověných rud tu narazíme dodnes. Důvodů, proč navštívit toto město, je ale mnohem více. Třeba renesanční radnice na Masarykově náměstí, Minoritský klášter, Prokopská štola nebo unikátní kamenný most. Podívejte se sami.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.
Geocaching vznikl v roce 2000, kdy americká vláda uvolnila signál GPS pro běžné použití. Jeho cílem je hledání pokladů (kešek) ukrytých na různých místech v krajině. Keše jsou různých rozměrů i kategorií (tradiční, multi keš, mystery keš) a vždy obsahují logbook (malý sešitek), kam se nálezci zapisují. Pokud keš najdete, můžete si z ní něco vzít, současně byste do ní ale měli dát předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Kromě vyměnitelných předmětů keš může obsahovat putovní (trackovací) předměty. Pro hledání pokladů budete potřebovat GPSku nebo chytrý mobilní telefon. Souřadnice keše najdete na oficiálním webu hry geocaching.com.
13 718
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.