02:02
Poslechněte si autentický záznam pasáže z pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v níž 16. září 1966 poprvé zaznělo jméno Jára Cimrman. Předmětem následného rozhovoru se Zdeňkem Svěrákem je právě tato postava. Zdeněk Svěrák připomíná i některá zahraniční nastudování cimrmanovských her.
Pasáž zachycuje schválení provolání „Všemu lidu ČSSR“, ve kterém UV KSČ odsuzuje vpád vojsk Varšavské smlouvy. Toto provolání odvysílal Český rozhlas ve dvě hodiny ráno alespoň na tzv. rádiu po drátě, protože přívrženci okupantů vypnuli vysílání na středních vlnách. Součástí pasáže je i líčení každodennosti v roce 1968.
Dne 18. května 1923 bylo ze stanu poblíž tehdejšího hlavního pražského letiště ve Kbelích zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání v Československu. Československo se tak stalo druhou evropskou zemí, která měla rozhlasové vysílání. Podívejte se na stručnou historii rozhlasu v rámci pořadu, který vznikl k 95. narozeninám.
Než převzala roli hlavního média televize, patřil prim v předávání informací rozhlasu. První stálé vysílání mělo tehdejší Československo od roku 1923.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Zatímco se v okolních zemích komunistického bloku začaly dít velké změny, jako například první částečně svobodné volby v Polsku nebo reformy v samotném Sovětském svazu, u nás se na politické scéně nedělo absolutně nic. Dialog požadovaný opozicí se nekonal. Komunisté si svou slábnoucí moc dokázali přiznat jen v soukromí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Po konci první světové války a vzniku republiky se mnohé v hospodářství mění. Během války se ženy dostaly do mnoha mužských rolí, po ní v Československu dostávají volební právo. Nový stát přijímá celou řadu zákonů, např. zavádí osmihodinovou pracovní dobu, podporu v nezaměstnanosti a úrazové pojištění. Pro mnoho podniků je důležité financování a asi největší roli v první republice měla Živnostenská banka. Podívejte se na sondu do hospodářství první republiky na pozadí jedné významné prvorepublikové firmy, Amylonu.
Hrad a zámek Frýdlant na Liberecku byl vůbec prvním šlechtickým sídlem v celé střední Evropě, které bylo zpřístupněno veřejnosti. Do nejstarších prostor, tedy hradu ze 13. století, se mohli návštěvníci podívat již v roce 1801, kdy areál vlastnil rod Clam-Gallasů. My si v následující reportáži prohlédneme modernější části zámku s původním vybavením.
Profesor Otto Wichterle už za druhé světové války přišel se svými spolupracovníky s patentem na výrobu umělého vlákna, které později dostalo jméno silon. Silonky nosila v druhé polovině 20. století snad každá žena v Československu. Světově se ale proslavil především vynálezem měkkých kontaktních čoček. Na Štědrý den roku 1961 vyrobil první stroj na čočky ze stavebnice Merkur. Pojďte si připomenout tohoto českého vědce.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem ve zkoumání archeologických nálezů – archeogenetikou –, která se posledních dvacet let rozvíjí i u nás.
Vladimír Remek se stal v roce 1978 prvním člověkem ve vesmíru, který nepocházel z USA nebo SSSR. Na sovětskou vesmírnou stanici letěl na palubě kosmické lodi Sojuz 28 a ve vesmíru prožil celkem 7 dní a 22 hodin. Během mise, které se Remek zúčastnil v rámci mezinárodního projektu Interkosmos, prováděla posádka připravené vědecké pokusy s různými materiály, jež přispěly k rozvoji české vědy. Tento význam zcela zanikl ve stínu komunistické propagandy celé události. Původně byl let dokonce plánován přesně na den 30. výročí únorového převratu.
13 528
758
4 613
1 310
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.