02:27
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Václav Cílek vysvětluje, co mohou geologové a paleontologové vyčíst z vápence. Poznají nejen to, jací živočichové a rostliny v minulosti obývali naši zemi, ale například i v jakém prostředí žili.
Bývalý kaolinový lom Seč u Rudice může svým zbarvením připomínat Duhové hory na Islandu. Geolog Václav Cílek vysvětlí, jak tato přírodní památka ke svému zbarvení přišla.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
Oblast Moravského krasu dlouhodobě zatěžovala nadměrná doprava, proto byla v 90. letech vyhlášena soutěž o řešení ekologické dopravy. V Cyklodálkách (2024) se setkáme s Ivo Lachmanem, autorem vítězného návrhu. První část přišla v podobě turistických vláčků, od května 1995 pak funguje i lanovka nad propast Macocha, kterou si v závěru videa také prohlédneme.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Když se mezinárodně uznávaný expert na půdní faunu profesor Josef Rusek před lety vracel se vzorky černozemě z jižní Moravy, netušil, že si přináší mrtvou hmotu. Místo očekávané rozmanitosti našel pod mikroskopem jen pár jedinců půdních živočichů. Tento nález označil za největší ekologickou katastrofu na našem území, která přetrvává dodnes. Početnost půdních organismů v půdě poklesla tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Abychom přežili, půda potřebuje vrátit bohatý život, který byl zničen obrovskou chemizací a těžkou mechanizací zemědělství.
Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.