01:45
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Tématem pasáže je litosféra neboli kamenný obal Země. Ta je rozpraskaná na litosférické desky. Pod těmito deskami je další vrstva, takzvaná astenosféra, která je tvořena roztavenými horninami, takže na ní litosférické desky doslova plavou.
Dokument představuje přírodní krásy australského kontinentu: velký bariérový útes jako unikátní ekosystém a Uluru jako posvátné místo původních australských kultur – Aboriginců.
Unikátním příkladem české meziválečné architektury je římskokatolický kostel stojící na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tento kostel je známou a nepřehlédnutelnou dominantou pražských Vinohrad. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Jeho autorem je světoznámý slovinský architekt Jože Plečnik, který byl hlavním architektem Pražského hradu v době T. G. Masaryka.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
Brambory patří mezi naše nejdůležitější potravinové plodiny. Mají celou řadu odrůd a rozdělují se na tři varné typy. Který na co použít a jak dlouho se brambory vaří? Inkové pěstovali na svazích And brambory už před pěti tisíci lety a odtud je do Evropy dovezli v 16. století Španělé. Zprvu se pěstovaly jako okrasné květiny, větší oblibu v kuchyni získaly až v 18. století. K nám byly dovezeny z oblasti Braniborska – a právě to jim dalo český název: brambory.
Reportáž shrnuje aktuální trendy ve vnitřní migraci v České republice a uvádí konkrétní příklady.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.