05:49
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Pořad ukazuje, kdo na půdě hospodaří, rozdíly ve způsobu hospodaření s půdou, resp. popisuje dobré a špatné hospodaření, a vysvětluje, proč je nutné s půdou zacházet zodpovědně.
Geolog Aleš Bajer putuje na Moravu, kde se stále dají najít nejen zajímavé nerosty a horniny, ale třeba i kosti dinosaura.
Střevíčník pantoflíček je jedna z nekrásnějších českých orchidejí, roste nedaleko Jindřichova u Olomouce. Ke svému růstu potřebuje dobře prosvětlený les a zásaditou půdu bohatou na vápník. Hmyz láká na svůj krásný květ. Někteří botanikové ho považují za nejkrásnější rostlinu vůbec. Největší nebezpečí pro tuto nádhernou rostlinu dnes představuje hlavně změna hospodaření v lesích. Dnes ho najdeme na 80 místech v České republice.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Díky své sytě modré barvě se chrpa neboli modráček pěstuje v zahradách pro potěchu oka, jinak ale roste hlavně na polích jako plevel. V minulosti ji zemědělci málem vyhubili. Přitom jak by se mohla nelíbit? V květomluvě chrpa znamená „jsem šťastná“.
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.