01:09
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Stručné vysvětlení termojaderných reakcí, které probíhají v nitru Slunce. Vodík se za obrovské teploty a tlaku přeměňuje na helium a při tom se uvolní obrovské množství energie, která se dostává na povrch.
Chceme-li se podívat na velmi malé předměty, světelné vlny k tomu nestačí. Proto si vědci vzali na pomoc elektrony. V elektronovém mikroskopu se vysílá velice úzký paprsek elektronů, který bod po bodu ohmatává pozorovaný předmět. Výsledkem jsou úžasné obrázky brouků, mušího oka či roztočů. V našem elektronovém mikroskopu nemusí být vzduchoprázdno, proto lze pozorovat živé organismy.
V ukázce si vysvětlíme, jak docílit termojaderné fúze. Dále si také objasníme, jakým způsobem funguje použití vody jako paliva ve fúzní elektrárně. A jak to v laboratoři v pražské Libni dělají? Co brání lidstvu v dosažení cíle?
V rámci pokusu do vodného roztoku alkoholu vložíme polévkovou lžíci stolního oleje, který se chová jako experimentální atom. Síly držící kuličku pohromadě se chovají jako jaderné síly. Rozříznutím kuličky na dvě části napodobíme štěpení atomu v jaderném reaktoru, které tam ale probíhá milionkrát rychleji.
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
S pomocí teleskopu HARPS, nejúspěšnějšího lovce planet, byli vědci schopni odhalit planety obíhající kolem hvězdy v souhvězdí Vodního hada. Co je na tomto objeveném solárním systému jedinečné? Mimořádná podobnost s naší Sluneční soustavou. Podívejte se sami.
Astronomové stále přemýšlejí, jak vidět co nejvíce a co nejdále. Dalekohledy se postupně zdokonalují a vynalézaví technici přišli s další revoluční konstrukcí, dalekohled s „kapalným zrcadlem“. Radioastronomové by zase rádi umístili soustavu malých antén na povrchu Měsíce. A v Evropě vědci pracují na projektu Darwin, který bude sestávat ze šesti kosmických dalekohledů obíhajících společně okolo Slunce, a ty se pokusí zaznamenat planety podobné Zemi. A co dalšího se chystá v kosmu?
Člověk, tužka, papír. Sluneční fyzika je jedním z mála oborů, kde k dalekohledu přistupuje člověk. Není to samozřejmě jediná pozorovací metoda Slunce. Pozorování dalekohledem běžně snímá kamera a pořizuje snímky v celém spektru viditelného i krátkovlnného záření. Děje na Slunci zachycují také družice, které se díky pokročilým technologiím dostávají stále blíže ke Slunci. Tak proč ještě tužka a papír? Vše vysvětluje astrofyzik Michal Švanda v diskuzním pořadu Václava Moravce, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
13 955
796
4 751
1 354
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.