03:11
Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Známý myšlenkový experiment testuje přežití kočky uzavřené v krabici spolu s atomem, počítačem a jedem. Co a proč tím chtěl rakouský fyzik Erwin Schrödinger dokázat? Podívejte se na video a pochopíte.
V ukázce si vysvětlíme, jak docílit termojaderné fúze. Dále si také objasníme, jakým způsobem funguje použití vody jako paliva ve fúzní elektrárně. A jak to v laboratoři v pražské Libni dělají? Co brání lidstvu v dosažení cíle?
Vědci v Evropském středisku částicové fyziky u Ženevy chtějí vypátrat, z čeho se skládá vesmír a proč vypadá tak, jak vypadá. Jedinou experimentální metodou, která může důvěryhodně popsat vlastnosti mikrosvěta, jsou srážky elementárních částic. Srážkové experimenty jsou tím zajímavější, čím větší má částice rychlost a energii, kterou získají v urychlovači.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Chceme-li se podívat na velmi malé předměty, světelné vlny k tomu nestačí. Proto si vědci vzali na pomoc elektrony. V elektronovém mikroskopu se vysílá velice úzký paprsek elektronů, který bod po bodu ohmatává pozorovaný předmět. Výsledkem jsou úžasné obrázky brouků, mušího oka či roztočů. V našem elektronovém mikroskopu nemusí být vzduchoprázdno, proto lze pozorovat živé organismy.
Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.