01:09
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Stručné vysvětlení termojaderných reakcí, které probíhají v nitru Slunce. Vodík se za obrovské teploty a tlaku přeměňuje na helium a při tom se uvolní obrovské množství energie, která se dostává na povrch.
Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.
Vědci v Evropském středisku částicové fyziky u Ženevy chtějí vypátrat, z čeho se skládá vesmír a proč vypadá tak, jak vypadá. Jedinou experimentální metodou, která může důvěryhodně popsat vlastnosti mikrosvěta, jsou srážky elementárních částic. Srážkové experimenty jsou tím zajímavější, čím větší má částice rychlost a energii, kterou získají v urychlovači.
V době, kdy jedním z klíčových témat je změna klimatu a hledání ekologických zdrojů energie, se oborem budoucnosti stává jaderná energetika. V mnoha zemích Evropy i světa prožívá svou renesanci: stavějí se nové reaktory a celé jaderné elektrárny. I pro Českou republiku budou jedinou rozumnou alternativou k zajištění energetické soběstačnosti. Potřebují ale vzdělané, vyškolené a po všech stránkách dokonale připravené operátory jaderných reaktorů. Na příkladu několika mladých specialistů z našich jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně přiblížíme, co obnáší povolání operátora - od podmínek studia na vysokých technických školách přes speciální kurzy a výcvik na simulátoru jaderného reaktoru až po náročné psychologické testy.
Čeští vědci jako první na světě použili umělou inteligenci čili strojové učení ke zkoumání vesmíru. Analýzou 4 milionů vesmírných spekter objevili bezmála tisíc nových objektů. Jedná se o velký pokrok v oblasti spektroskopie. O nové převratné technologii hovoří Petr Škoda z Astronomického ústavu Akademie věd.
Současná technika umožňuje vidět do hluboké minulosti vesmíru. Změnil se nějak pohled vědců na vznik hvězd nebo galaxií? Kde se vzaly první hvězdy? Jak je možné, že se z ničeho zrodí nic? Pojďme se podívat na odpovědi, které jsme dosud byli schopni odhalit.
Co si představit pod tím, když „padá hvězda"? Jaký je rozdíl mezi meteorem a meteoroidem a co se stane s tělesem z vesmíru po dopadu na zemský povrch? V průběhu historie měli lidé pro nebeské úkazy různé výklady. Díky vědě však dokážeme tyto jevy již uspokojivě objasnit.
Jestli byl na Marsu někdy život, zatím nevíme. Díky sondám Spirit a Opportunity ale už víme, že tam byla voda.
13 576
759
4 621
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.