01:16
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
V cyklu Jedna báseň, autoři čtou uslyšíme verše básníka, překladatele, publicisty a terapeuta chorvatského a českého původu Adama Borziče, opakovaně zařazeného do antologie Nejlepší české básně.
Kafkův dominantní otec Hermann pocházel z Oseka u Písku. Z chudého jihočeského podomního obchodníka se po příchodu do Prahy rychle vypracoval.
V pasáži pořadu Písně českých básníků si připomeneme život českého básníka a překladatele Emanuela Frynty, představitele nonsensové poezie i autora básniček pro děti, které si oblíbili také dospělí čtenáři.
Vybraná pasáž ze druhého díla televizní inscenace Světlo z temnot o Janu Amosi Komenském ukazuje jeho snahu o ovlivnění mírových jednání na konci třicetileté války u švédské královny s cílem zaručení náboženské svobody pro protestanty ve své zemi.
Nejpřekládanější český prozaik Bohumil Hrabal obvykle zachycoval příběhy obyčejných lidí, v nichž však hledal hlubší filozofická témata. Zdánlivým hospodským pábením pak maskoval svou silnou až surrealistickou obraznost. Po okupaci v roce 1968 se dostal na seznam zakázaných autorů.
Malostranská povídka Psáno o letošních Dušičkách vypráví příběh osamělé slečny Máry, která navštěvuje každý rok o svátku Dušiček hřbitov, chodí mezi hroby a na dva z nich položí bílé věnce. V pasáži se vrátíme do doby, kdy se o její ruku začali ucházet dva muži najednou...
Známý text Jiřího Ortena "Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá..." v úpravě textaře Pavla Šruta a podání Luboše Pospíšila v pořadu Písně českých básníků. Hudbu složil Bohumil Zatloukal.
Cyklus čtených pohádek Karla Jaromíra Erbena nám představuje zajímavou formou klasické pohádky. Pohádku Divotvorný zámek čte herec Josef Somr. Četbu na několika místech doplňují herecká ztvárnění.
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, se dnes už nedozvíme, každopádně je zábavné poslouchat, jak to být mohlo. Pověst Mluvící ryby nás přenese pod hladinu rybníka, kde se spolu jeho obyvatelé domluví, jak si poradit s rybáři, kteří je chtějí ulovit. Jestli se jim to podaří a kdo nakonec zvítězí, to zjistíte v tomto díle Báchorek blanického rytíře.
13 456
755
4 583
1 260
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.