01:50
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.
Věděli byste jak, kdy a proč vznikla Evropská unie? Co vedlo evropské státy k založení velkého společenství, jehož členem je od května 2004 i Česká republika? Kdo přišel s takovým nápadem a proč vlastně? To vše se dozvíte z naší reportáže.
V roce 2007 vstoupila Česká republika spolu s dalšími osmi zeměmi Evropské unie do Schengenského prostoru. Lidé tak mohou cestovat mezi mnoha státy Evropy, aniž by byli kontrolováni na hranicích. Schengen však neusnadnil jen cestování, ale i mezinárodní obchod.
Deset zemí včetně Česka vstoupilo dne 1. května 2004 do Evropské unie. Podívejte se, jak probíhaly oslavy tohoto kroku a jak tento akt hodnotili přední čeští politici.
V roce 2003 proběhlo referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Členství v EU podpořilo 77,3 % hlasujících. Jak na výsledek referenda nahlíželi voliči tehdejších politických stran?
Krize České televize na začátku nového tisíciletí byla motivována především politicky. V lednu 2001 vyvrcholila stávkou redaktorů zpravodajství, kteří odmítli opustit budovu ČT. Ve hře byla hlavně nestrannost vysílaných pořadů. Jaroslav Jiřička byl při tom a vše fotograficky zdokumentoval. Paradoxně ty nejlepší fotky vznikly omylem, když do přístroje založil už nafocený kinofilm a nafotil ho ještě jednou. Na snímcích se tak překrývají dva obrazy, které však trefně vystihují panující atmosféru.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.
Václav Havel se po sametové revoluci stává prezidentem Československa a pak plynně navazuje svými dvěma funkčními obdobími jako prezident České republiky. Během své funkce se snaží budovat občanskou společnost a povzbuzovat občany k jejímu rozvoji, k budování demokratického a svobodného státu, k aktivnímu a zodpovědnému zapojování do jeho dění. Havel zůstává aktivním občanem i po odchodu z funkce prezidenta. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Armáda České republiky si vytvořila ve společnosti pozitivní obraz, a to především díky účasti na zahraničních misích. Veřejnost si působení českých vojáků v zahraničí váží a i naprostá většina ústavních činitelů jim neváhá vyjádřit podporu. Tato podpora je důležitá, protože nasazení zvláště při ozbrojených konfliktech je fyzicky a psychicky náročné a vojáci se musí mimo jiné vyrovnat i s hrozbou smrti. Hlasy, které volají po stažení vojáků z podobných akcí, bývají jen ojedinělé.
Finsko se v roce 2023 a Švédsko v roce 2024 staly novými členy NATO. Proč k tomu u těchto dvou dlouhou dobu neutrálních států došlo? Jaké vztahy mají obě země s Ruskem?
Jak lidé mohou přežít válku? Proč se válčí, když se můžou domluvit? Kdy už to skončí? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.