06:57
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Na žižkovské nákladové nádraží mířily v minulosti vlaky s nejrůznějším nákladem. Denně tudy projíždělo na 200 vagonů. Jak nádraží fungovalo a vypadalo dříve? A jaké jsou plány do budoucna s jedním z největších pražských brownfieldů?
Sázava patří k těm řekám, které máme nejraději, protože kromě krásných říčních zátiší a scenerií nabízí i spoustu významných památek. Přijměte pozvání do míst, kudy kráčely naše dějiny.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) vypráví příběh kůrovce. Představí nám život brouka, který při přemnožení působí nejen v našich lesích velké škody.
Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
Vydáme se do Solvayových lomů v Českém krasu, ve kterých se těžil vápenec pro výrobu sody. V období 2. světové války se zde vytěžilo ročně až 150 000 tun vápence. K dopravě vytěženého materiálu byla využívána úzkorozchodná železnice. Po vyčerpání těžby začal areál chátrat, od 90. let je snaha o jeho renovaci, nyní zde najdeme i muzeum.
Unikátní rokokový zámek z roku 1777 po druhé světové válce chátral. V roce 1997 jej koupili manželé Kučerovi a pustili se do velkorysé a rozsáhlé rekonstrukce. Zámečtí páni vyprávějí o důvodech koupě památky se zatlučenými okny a děravou střechou. Výsledek jejich letitého snažení však stojí za to navštívit.
Reportáž o změně populační politiky Čínské lidové republiky v roce 2015 a navazující rozhovor se sinologem o důsledcích této změny.
Horní Planá je nejvýše položeným městem v Jihočeském kraji. Nejznámějším rodákem je spisovatel Adalbert Stifter, přezdívaný „básník Šumavy". V Horní Plané můžeme navštívit jeho rodný dům či si projít naučnou stezku. Z města je také krásný výhled na Lipno i Olšinu, nejstarší rybník v Čechách.
Žádné místo v českém ani moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali už od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století objevil rozsáhlé pohřebiště i obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o skutečně unikátní místo.
13 605
866
4 823
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.