06:57
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Na žižkovské nákladové nádraží mířily v minulosti vlaky s nejrůznějším nákladem. Denně tudy projíždělo na 200 vagonů. Jak nádraží fungovalo a vypadalo dříve? A jaké jsou plány do budoucna s jedním z největších pražských brownfieldů?
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Müllerova vila v pražských Střešovicích nebo Winternitzova vila na Smíchově patří mezi nejvýznamnější architektonické památky 20. století. Jejich autor, architekt Adolf Loos, se vyznačoval genialitou vidět prostor, jak on sám říkal, třetím okem ve své hlavě.
Historie krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Chráněná krajinná oblast Český les je tajemnou krajinou se společnou historií Čechů a Němců. Po odsunu sudetských Němců se oblast stala jednou z nejméně osídlených míst v zemi. Až do roku 1990 ležela její velká část v hraničním pásmu, a proto se v ní zachovala nenarušená příroda. Dochovaly se zde původní cenné bučiny, vzácná rašeliniště nebo pestré květnaté louky a pastviny. Dnes je to podle místních obyvatel místo setkávání lidí z obou stran hranice.
V Kappadokii najdeme rozmanité skalní útvary, kaňony i celá skalní města. Ve starověku se jednalo o jedno z nejdůležitějších center křesťanství. Ve zdejších skalách vznikaly modlitebny vyzdobené malbami. Později byly v oblasti budovány první kláštery. Jak vnímají Kappadokii v současnosti její místní obyvatelé? Samozřejmě jsou patřičně hrdí.
13 860
776
4 731
1 346
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.