05:29
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Sovětský svaz, nebo přesněji Svaz sovětských socialistických republik (SSSR), zanikl na konci roku 1991, kdy se sám rozpustil. Deklarací tak vznikly samostatné republiky. Prezidentovi SSSR Michailu Gorbačovovi to bylo vlastně jen oznámeno.
Jak by asi vypadalo zpravodajství České televize v roce 1938? Ukázku „rekonstrukce" vysílání na téma mnichovské dohody zhlédneme ve videu. Reportér v Mnichově nás informuje o tom, jak vypadal příjezd jednotlivých signatářů mnichovské dohody a zástupců československé delegace, která nakonec k jednání nebyla přizvána.
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Po skončení 2. světové války však mnoho z nich čekalo internování zpět do SSSR, resp. do gulagů. Více se o pronásledování ruských emigrantů v Československu dozvíme od historiků v pořadu Historie.cs.
V červenci roku 1940 se v zámeckém parku v Cholmondeley odehrála vzpoura asi pěti set československých vojáků, kteří protestovali proti poměrům v československém zahraničním vojsku. Událost měla více příčin a došlo k ní krátce po porážce Francie v červnu 1940. Značná část povstalců se do československých zahraničních jednotek vrátila po německém útoku na Sovětský svaz a abolici exilového prezidenta Edvarda Beneše.
Neomezený vládce Ruska diktátor Stalin si přímořské letovisko Soči oblíbil natolik, že si v něm nechal roku 1936 vybudovat rezidenci. Návštěva vily ukazuje nejen její vnitřní prostory, ale zajímavým způsobem odhaluje i vnitřní svět krutého diktátora.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.