02:02
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Počítačový virus se chová podobně jako virus skutečný. Šíří se počítačem a krmí se našimi daty. První počítačový virus se jmenoval Králík. První světově známý virus se jmenoval Brain čili Mozek. Vymysleli ho dva bratři z Pákistánu v roce 1985. Historicky nejznámější byl virus Sušenka. Viry jsou škodlivé programy a ty se označují slovem „malware“. Mají různé strategie, jak se do vašeho počítače dostat, a podle toho se jim říká například „červ“ nebo „trojský kůň“. Antiviry také mají své strategie, jak virus objevit a zničit. Ale nejlepší je chovat se tak, aby se mi do počítače virus vůbec nedostal. Jak?
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
I když se bezpečnostní opatření neustále zlepšují, hackeři jsou často o krok napřed. Obětmi jsou obvykle banky, úřady i nemocnice. Reportáž popisuje způsoby útoků hackerů, kteří se snaží získat finance nebo citlivé osobní údaje.
Na Instagramu je mnoho zveřejněných fotografií, videí... Počet lajků pod příspěvkem je pro hodně lidí důležitý, proto se snaží být originální, dokonalí. Je však všechno tak dokonalé? Není skutečnost poupravená? Zamysleme se nad tím, nežeňme se za lajky a řiďme se vlastním rozumem. Zemřít kvůli selfie za to totiž skutečně nestojí. Nenechte sociální sítě rozhodovat o tom, nakolik si budete vážit sami sebe!
S veřejnými wifi sítěmi se potkáváme stále častěji v prostředcích hromadné dopravy nebo na veřejných místech. Kromě výhody ušetřených dat však přináší riziko kybernetického útoku. Jaké druhy útoků existují a jak se jim bránit, popisuje prof. Ivan Zelinka z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB TUO.
Listuješ na internetu a občas si připadáš, jako by tě někdo sledoval? Reklamní server o tobě dokáže zjistit spoustu informací. A jak je to možné? Určitě už na tebe někde na internetu vykouklo slovo cookies. V tomhle případě to sušenka opravdu nebyla. A co tedy? Vydej se do Datové Lhoty a uvidíš!
Pomocí falešných účtů na sociálních sítích se státy snaží šířit propagandu, případně se proti propagandě jiného státu brání. O novém způsobu informační války vedené především ze strany Ruské federace hovoří Robert Břešťan, šéfredaktor webu Hlídací pes.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.