09:31
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Třináctiletý Ondra musí vyřešit zavirovaný počítač i telefon své tety. Podaří se mu to? Zároveň vysvětlí, jak se viry dostávají do našich zařízení a jak se jim můžeme bránit.
Jak mohou rodiče poznat kyberšikanu svého dítěte podle změn v jeho chování? Jak postupovat, když se na internetu šíří intimní fotografie dítěte? Jak mohou rodiče kontrolovat chování svých dětí na internetu? Od kolika let by měli rodiče povolovat dětem profily na sociálních sítích? Nejen na tyto otázky odpovídá Lukáš Látal, metodik programu primární prevence a vedoucí lektor spolku Nebuď oběť, z.s.
Už brzy by s klasickými hesly k internetovým účtům mohl být konec. Stále oblíbenější je totiž zabezpečení účtů pomocí biometrických údajů, tedy skeny prstů a očí. Tou méně sci-fi verzí jsou třeba biometrické podpisy, ty už našly místo i u některých českých bank. Rozpoznávat uživatele je možné i podle hlasu, chůze… A co když máte třeba rýmu? A nebo když má někdo hlas velmi podobný vašemu? Jak je to s biometrickými metodami v takových případech? Je v nich budoucnost?
Wifina v tomto díle odhalí, co jsou to dezinformace. Dezinformace je úmyslně šířená nepravdivá zpráva, která má ovlivnit názory nebo rozhodování ostatních. Tyto zprávy mohou být nebezpečné, dokonce mohou být trestným činem. V tomto díle se dozvíme, na co si máme dávat pozor.
Pokud počítač sdílíme s někým dalším, můžeme na něm mít více uživatelských účtů. Ty poskytnou každému uživateli soukromí. Když se přihlásíme ke svému účtu, spouštíme si vlastní kopie programů. Když odcházíme, nezapomeneme se odhlásit. Pokradmu sledovat, co si kdo na svém účtu spustil a co na počítači provádí, to se opravdu nedělá.
Informace na internetu poskytují média, ale i technologické informační platformy. Všechny živí hlavně pozornost uživatelů, kterou na svých webech získávají a prodávají ji reklamě. Sociální sítě ale nemusí na rozdíl od médií hledět na vyváženost obsahu, nemusí ověřovat informace. Výběr zpráv přizpůsobují hlavně uživateli a jeho reakcím.
Vědec Tomáš Mikolov, věnující se jazykovým modelům strojového učení, hovoří o manipulaci pomocí AI. Na konkrétním příkladu z politického života například popisuje, jak AI „ví, kdo je dobrý prezident".
Může umělá inteligence ovládnout lidstvo? Vezme nám práci nebo zvýší naši produktivitu? Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence, popisuje, jaké změny, hrozby a nové příležitosti nastávají na českém trhu práce. Ve videu je použita analýza společnosti Deloitte Czech Republic od Davida Marka a jeho kolegů o tom, jaké pracovní obory jsou nejvíce a nejméně ohroženy umělou inteligencí a automatizací.
Všechno, co je o nás napsáno na internetu, vytváří náš internetový obraz. Je správné o něj pečovat, vždyť i personalisté během výběrového řízení prověřují internetový profil uchazeče. Čím vším ho ovlivňujeme a jak je možné se bránit fotomontážím a pomluvám, poradí Ondra v tomto videu.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.