02:02
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Počítačový virus se chová podobně jako virus skutečný. Šíří se počítačem a krmí se našimi daty. První počítačový virus se jmenoval Králík. První světově známý virus se jmenoval Brain čili Mozek. Vymysleli ho dva bratři z Pákistánu v roce 1985. Historicky nejznámější byl virus Sušenka. Viry jsou škodlivé programy a ty se označují slovem „malware“. Mají různé strategie, jak se do vašeho počítače dostat, a podle toho se jim říká například „červ“ nebo „trojský kůň“. Antiviry také mají své strategie, jak virus objevit a zničit. Ale nejlepší je chovat se tak, aby se mi do počítače virus vůbec nedostal. Jak?
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
I když se bezpečnostní opatření neustále zlepšují, hackeři jsou často o krok napřed. Obětmi jsou obvykle banky, úřady i nemocnice. Reportáž popisuje způsoby útoků hackerů, kteří se snaží získat finance nebo citlivé osobní údaje.
Wifina v tomto díle odhalí, co jsou to dezinformace. Dezinformace je úmyslně šířená nepravdivá zpráva, která má ovlivnit názory nebo rozhodování ostatních. Tyto zprávy mohou být nebezpečné, dokonce mohou být trestným činem. V tomto díle se dozvíme, na co si máme dávat pozor.
S ředitelkou dětského krizového centra Zorou Duškovou si popovídáme o tom, jaké nebezpečí může na děti číhat na internetu a co dělat, pokud bychom se s ním setkali. Na internetu je toho opravdu hodně, a to jak pozitivních věcí, tak bohužel i těch negativních. Důležité je umět ty špatné rozpoznat a umět si s nimi poradit.
Fotka, video nebo jen krátká hlasová zpráva. I to počítači stačí, aby se naučil rozeznávat konkrétního člověka. Umělá inteligence bude pomáhat českým kriminalistům při vyšetřování. Už teď se používá se státech, jako je Bahrajn, kde pomáhá identifikovat lidi podezřelé z terorismu. Neošálí ji ani vousy, brýle nebo stárnutí.
Už jste někdy slyšeli pojem kyberšikana? V dnešním moderním světě, kde je každý online a mnoho rodičů nemá přehled, co dělají jejich děti na internetu, je kyberšikana velkou hrozbou a její obětí se může stát kdokoliv. Více vám o tom poví Jirka Král, dříve populární youtuber, dnes mimo jiné spoluautor programu ,,Buď safe online", který učí děti bezpečnému chování v online prostoru.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.