04:46
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Na počátku 20. století je jasné, že svět potřebuje nové hranice. Čeká se jen na záminku či něčí chybu. Ta přichází v létě roku 1914 na Balkáně. Rozbuškou je neuvěřitelně zpackaný atentát, který se nakonec uskuteční vlastně náhodou...
Pasáž popisuje osobnost následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, včetně jeho soukromého života a vztahu s Žofií Chotkovou. Obsahuje také záběry ze zámku Konopiště.
Pasáž zachycuje osudy dětí habsburského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, na kterého byl roku 1914 spáchán sarajevský atentát.
28. říjen je náš nejvýznamnější státní svátek. V pietním aktu u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa u Národního památníku na pražském Vítkově prezident Miloš Zeman a veřejní činitelé položili věnce u hrobu neznámého vojína a uctili tak památku bojovníků za existenci Československa.
U zrodu Československé republiky nestál jen Tomáš G. Masaryk a E. Beneš. Stejně důležitou postavou v období před vznikem státu byl i Milan R. Štefánik. Při vyhlášení samostatnosti dne 28. října 1918 však ani jeden z nich nebyl. K tzv. mužům 28. října vedle Aloise Rašína, Antonína Švehly, Jiřího Stříbrného a Františka Soukupa patřil další Slovák, Vavro Šrobár. Podívejte se na stručné medailonky dvou slovenských zakladatelů Československa.
V ukázce z dokumentárního filmu Místa ticha se prolíná faktografické vyprávění událostí vedoucí k vypálení Ležáků se vzpomínkami přeživší ležácké tragédie, která se po letech vrátila na místo spolu se svou dcerou a vnučkami. Kromě dobových událostí se ukázka soustřeďuje především na to, jak tragická událost ovlivnila život přeživší a její celé rodiny v následujících letech a generacích. Ukázka je složena z dobových záběrů, výpovědí pamětníků, historiků a psychiatričky. Ukázka je vhodná pro střední školy, je emocionálně náročná.
Politolog Daniel Kroupa hodnotí vývoj České republiky a Slovenské republiky po rozdělení s odstupem dvaceti let.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
Čím lze charakterizovat období od atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do vydání manifestu Mým národům? Mysleli si tehdy lidé, že může vypuknout tak zdrcující válka? Jak se vyvíjely požadavky Rakouska-Uherska vůči Srbsku? A jaké postavení v té době zaujalo Německo? Do kontextu Evropy v předvečer války nás uvedou historici v pořadu Historie.cs.
Zapojení protichemické jednotky československé armády do operace Pouštní bouře bylo první účastí v rámci mandátu OSN v čele s USA. Cílem bylo osvobodit Kuvajt od irácké invaze. Bylo to symbolické odpoutání od „staré armády“ směrem k jejímu novému pojetí a respektu, který vyvrcholil i jejím zapojením do sil NATO.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.