01:09
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.
Skupinka nadšenců z Japonska založila soubor Starodávný, který tančí moravské lidové tance. Japonští tanečníci a tanečnice pilně nacvičovali, aby předvedli své umění na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici, kde se jim podařilo naprosto si získat naše publikum. Naše lidová kultura tak překvapivě spojila dvě velmi vzdálené mentality a kultury. Podívejte se, jak se souboru podařilo osvojit si tu naši.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, které jsou zapsány také na seznamu UNESCO. V tomto zdánlivém chaosu panují přesná pravidla.
Se jménem rodu Lobkoviců je spojeno mnoho českých kulturních památek. Patří k nim i hrady Hasištejn, Vysoký Chlumec a Střekov a dále zámky v Roudnici nad Labem a Nelahozevsi.
Období adventu bylo obdobím půstu. Pořad upozorňuje, že zároveň se ale konaly bohaté trhy neboli jarmarky, kde se dalo koupit všechno možné, například i oblíbený mikulášský perník.
Kde se vzala zmrzlina? Kdo by neznal pravou italskou zmrzlinu. Prý první zmrzlinový strojek byl opravdu vyroben v Itálii, ale ještě mnohem dřív ji údajně jedli Egypťané a Mongolové. Ti ji údajně vymysleli úplnou náhodou. A věděli jste, že v Egyptě bývalo dříve spousta sněhu?
Historie žvýkaček je opravdu pestrá, žvýkáme už přes 9000 let. Co žvýkali staří Řekové a proč? A co severoameričtí Indiáni? Jaké bylo složení žvýkaček v různé době v různých částech světa a jak vznikly ty dnešní, se dozvíte v tomto díle.
Poprvé si lidé pochutnali na chlebu už v mladší době kamenné. Jak různě se chleba pekl a vypadal v průběhu dějin? A jakou roli při přípravě na pečení chleba hraje kvásek?
Věděli byste, jak dlouho přesně trvá jeden rok? Otázka, která se zdá zprvu jednoduchá, zase tak jednoduchá vlastně není. Vždyť jednou za čtyři roky je totiž kalendářní rok o celý jeden den delší. Jak je to možné? A k čemu vlastně tento přestupný rok slouží? Od kdy ho máme? O tom si pojďme popovídat s Jakubem Rozehnalem, ředitelem pražského Planetária.
Když děti učí telka! Naučme se se žáky 4. ročníku měřit čas. Zopakujme si časové údaje a jednotky času. Podívejme se do historie, čím se dříve měřil čas. Dozvíme se zajímavosti o některých živočiších naší planety a v čem bychom je mohli porovnat podle času. Na závěr si vyrobíme sluneční hodiny.
Pojďme se společně podívat na video o tom, jak v lednu roku 1979 měly děti uhelné prázdniny. Evropu zasáhl studený proud z Arktidy a byla zastavena těžba uhlí. Teplem a elektřinou se muselo velmi šetřit. V tu dobu nejprve žáci pár dní mrzli v mnohdy nevytopených školách, později byly vyhlášeny uhelné prázdniny, které trvaly tři týdny. Holky a kluci si tak užívali zimních radovánek, kvůli zameškané výuce ale poté nebyly jarní prázdniny.
Ukázka zábavnou formou popisuje postavu českého vynálezce Františka Křižíka a jeho dobu. Věnuje se mimo jiné také uspořádání Jubilejní zemské výstavy v Praze.
Pojďme se společně podívat na video o králi obuvi. Tomáš Baťa uměl již v šesti letech vyrobit z odřezků botičky velké jako palec. Pracoval velmi tvrdě a vyráběl obuv z vlákna, které bylo levnější než kůže. Hodně zkušeností nabral také v Americe. Tehdejší Československo se díky jeho úspěchu stalo obuvnickou velmocí. Firma Baťa existuje dodnes a po celém světě prodala už více než miliardu bot.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.