23:42
Věděli jste, že když si zazpíváte písničku Kočka leze dírou, máte téměř základ pro jednu z nejvýznamnějších skladeb české hudby Vltavu od Bedřicha Smetany? A že si seznam jeho osmi oper můžete zarapovat? A co takhle spojit rockovou písničku o požáru Národního divadla s polykači ohňů? Hostem talk show Dějepic! je osobně mistr Bedřich Smetana, který bude rovněž součástí politického duelu v přímém přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější z historického pozadí doby autorova života!
Ukázka popisuje zábavnou formou osudy Jana Amose Komenského a jeho dobu obecně, zejména emigraci nekatolíků v době třicetileté války, řádění Švédů v Čechách a uzavření vestfálského míru. Také obsahuje pasáž o mučících nástrojích.
Pořad netradiční formou scének, rozhovorů, reportáží a skečů zpracovává téma příchodu Slovanů na naše území z hlediska pověstí i historiografie.
Ukázka zábavnou formou popisuje osudy Marie Terezie a její dobu. Popsána je mimo jiné i úroveň tehdejší hygieny.
Ukázka zábavnou formou popisuje život T. G. Masaryka a jeho dobu, hlavně rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.
Ukázka zábavnou formou popisuje postavu českého vynálezce Františka Křižíka a jeho dobu. Věnuje se mimo jiné také uspořádání Jubilejní zemské výstavy v Praze.
Vyzkoušejte, jak dobře znají vaši žáci osobnosti českých dějin. Kromě toho, že si procvičí své znalosti z hodin dějepisu, budou se také skvěle bavit.
Ukázka zábavnou formou popisuje dějiny sportu v Čechách – zakládání sportovních klubů, založení Sokola, účast Čechů na olympijských hrách v roce 1912, úspěchy siláka Gustava Frištenského.
Historie církevní patří mezi stěžejní díla zachycující českou historii. Tento obsáhlý rukopis napsal v první polovině 17. století historik Pavel Skála ze Zhoře, který unikl pronásledování kvůli své účasti na stavovském povstání prostě proto, že si na něj žádný z vyšetřovatelů nevzpomněl. Prahu opustil brzy po osudné bitvě na Bílé hoře a uchýlil se do saského exilu. O životě a díle Pavla Skály ze Zhoře vypráví historik Petr Charvát.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny měnové, hospodářské a vojenské reformy Marie Terezie, kterými přispěla k modernizaci Habsburské monarchie.
Wolfgang Amadeus Mozart navštívil Prahu celkem pětkrát a pokaždé si čas zde strávený užil. Je ale výrok "Mí Pražané mi rozumějí" oprávněný? Sklidil Mozart během svých pobytů v Praze opravdu takový úspěch? A jaký vliv měla jeho hudba na hudebníky u nás? Na tyto otázky odpovídají v pořadu Historie.cs odborníci na hudební vědu.
Nuselský most je významnou inženýrskou stavbou, která si v době svého vzniku získala značnou pozornost i v zahraničí. Ukázka se zabývá předchozími koncepcemi přemostění nuselského údolí a samozřejmě také tou zrealizovanou.
Železniční most mezi Malou Chuchlí a Braníkem překlenující Vltavu je jistou kuriozitou. Oficiálně se jmenuje Branický most, ale téměř nikdo mu neřekne jinak než Most inteligence. Mohl by být nejdelším dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě, kdyby neměl jen jednu kolej. Proč tomu tak je? Podívejte se na jeho krátkou historii.
Historie těžby stříbra na Příbramsku sahá až do vrcholného středověku. Svou největší slávu dolování stříbra a dalších rud pak zažily Březové Hory v 18. a 19. století, kdy se zde těžilo téměř veškeré stříbro v rámci tehdejší rakouské monarchie. A to zdaleka není jediný unikát, který se s tímto místem pojí. Podívejte se.
Staniční budova nádraží Moldava v Krušných horách je národní kulturní památkou. V minulosti tudy vedla cesta, která představovala důležitou obchodní spojnici. Ačkoli zatím nádraží chátrá, město v blízké době plánuje jeho rekonstrukci a obnovu železničního spojení do Německa. S místem je rovněž spjat spisovatel Adolf Branald, který zde mezi lety 1936 a 1938 pracoval jako výpravčí.
Jezdíte vlakem na výlety a chtěli byste se dozvědět, jaký je postup při výrobě lokomotivy a jaký materiál je k tomu potřeba? Napadlo vás někdy, kolik lidí se do výroby musí zapojit a jak dlouho výroba trvá? Vydejte se s Matějem za odborníkem na lokomotivy!
Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti. Týká se předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis neboli předpověď a v Česku bylo zmíněno již v roce 1587. Ve videu se dozvíte, jak s lidovými pranostikami ve 21. století pracují moderní meteorologové. Které berou vážně a které jsou pro ně spíše úsměvné?
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Kapesní hodinky sloužily zprvu jako šperk, který čas určoval jen orientačně. Díky jejich oblibě je pak nahradily hodinky náramkové a čas už ukazovaly přesně. Více se o hodinkách dozvíte v reportáži z Wifiny.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.