01:07
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu 1989. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Reportáž z pořadu Zprávičky (2018) ukazuje, že úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, ale v řadě rozvojových zemí se nedodržuje.
Zákoník práce je právní normou, kterou musejí dodržovat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Upravuje jejich práva a povinnosti. Jaké to jsou a jak se pracovní právo vyvinulo až do své dnešní podoby? Co všechno zákoník práce řeší? Součástí videa z cyklu Právo pro každého jsou i ukázky z dokumentu Vše pro dobro světa a Nošovic, který upozorňuje na nevyhovující pracovní podmínky a neetické zacházení se zaměstnanci v továrně firmy Hyundai.
Božena Němcová neměla lehký život, její svobodomyslná povaha narážela na společenské konvence, na podřízené postavení žen v manželství i ve veřejném životě. Přesto se i na venkově snažila šířit osvětu, především v oblasti vzdělávání, rovnoprávnosti žen a vlastenectví.
Dětská práce je v Indii běžná. Miliony dětí musí pracovat a vykonávat činnosti, které nechtějí vykonávat jiní. Děti například dlouhé hodiny třídí odpad. Rodiny by jinak nedokázaly vydělat dostatek peněz na živobytí.
Pákistánka Malala Júsufzaiová bojuje již od mládí za právo dívek na vzdělání. Kvůli své snaze se stala dokonce terčem útoku organizace Tálibán. Těžké zranění přežila a ve svém úsilí pokračuje dál. Za svou práci získala v roce 2014 Nobelovu cenu za míru. Spolu s ní ocenil výbor i Inda Kailashe Satyartiho, který bojuje za konec dětské práce. Reportáž Událostí (2014) ukazuje, jak se pákistánská muslimka a hinduistický Ind rozhodli spojit své úsilí a společně pokračovat v boji za práva dětí.
Od roku 1948 se naše země začíná totálně měnit. Možnost svobodné volby zaměstnání byla v Československu v dobách socialismu omezena. V 50. letech muselo například 77 000 úředníků nuceně přestoupit do průmyslové výroby. Z mocensko-politických důvodů byl tento počet lidí vymezen ze svého způsobu života. Druhý důvod byl i ekonomický. Nelze nezmínit také potřebu eliminace prvorepublikové elity. Se stejným snažením se setkáváme v celém východním bloku. K čemu tohle snažení ale nakonec vedlo?
Příběhy sirotků z rozvojových zemí s neexistujícím sociálním systémem ukazují drsnou realitu jejich životů. V Bhútánu ani v Sieřa Leone není vzdělání samozřejmostí. Jamtsho, Oko, Abdul, Alhadji, Mariama, Foday a dalších 143 milionů sirotků na tomto světě bojují každý den o přežití. Škola je jediným lékem na chudobu, ne každý má ale možnost ji navštěvovat.
Když si jdeme koupit oblečení, nepřemýšlíme moc nad tím, kdo je vyrobil a jak. Dělníci včetně dětí vyrábějí v rozvojových zemích oblečení, boty a další spotřební zboží za extrémně nízké mzdy, v nebezpečných a nezdravých pracovních podmínkách. Organizace Na Zemi na tyto problémy upozorňuje a nabízí řešení. Jaké? Podívejte se.
Kolotoč půjček, exekucí a s tím spojená neschopnost splácet své závazky bývají i výsledkem nízkého vzdělání. Laxní a nezodpovědný přístup k životu společně s nedostatečnou finanční gramotností pak může vyústit až v osobní tragédii. Jak z toho ven? Odpověď na tuto otázku hledají Krotitelé dluhů, skupina odborníků s Tomášem Prouzou v čele.
Pasáž věnovaná klimatickým změnám popisuje, jak čím dál častěji zaznamenáváme projevy extrémního počasí, které spojujeme s lidskou činností a její energetickou náročností. Výsledkem našeho jednání může být nárůst průměrné globální teploty o 1,5 °C a přibývání míst, kde se nebude dát žít. Politická rozhodnutí však nereagují dostatečně rychle, což je podle Jana Rovenského z Greenpeace jedno ze základních úskalí této problematiky. Zaznamenává ale i mírný posun, přesto nám dochází čas. Jaké největší překážky nám stojí v cestě k udržitelné budoucnosti?
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.