01:07
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu 1989. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Reportáž z pořadu Zprávičky (2018) ukazuje, že úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, ale v řadě rozvojových zemí se nedodržuje.
Zákoník práce je právní normou, kterou musejí dodržovat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Upravuje jejich práva a povinnosti. Jaké to jsou a jak se pracovní právo vyvinulo až do své dnešní podoby? Co všechno zákoník práce řeší? Součástí videa z cyklu Právo pro každého jsou i ukázky z dokumentu Vše pro dobro světa a Nošovic, který upozorňuje na nevyhovující pracovní podmínky a neetické zacházení se zaměstnanci v továrně firmy Hyundai.
Božena Němcová neměla lehký život, její svobodomyslná povaha narážela na společenské konvence, na podřízené postavení žen v manželství i ve veřejném životě. Přesto se i na venkově snažila šířit osvětu, především v oblasti vzdělávání, rovnoprávnosti žen a vlastenectví.
Dětská práce je v Indii běžná. Miliony dětí musí pracovat a vykonávat činnosti, které nechtějí vykonávat jiní. Děti například dlouhé hodiny třídí odpad. Rodiny by jinak nedokázaly vydělat dostatek peněz na živobytí.
Výběr střední školy bývá důležitým krokem k výběru budoucího povolání. V potaz musíme brát svůj talent, schopnosti, ambice i vlohy. Pro mladého člověka bývá těžké všechny tyto aspekty skloubit a rozhodnout se. Dobrou zprávou je, že střední škola, kterou vystudujete, nemusí určovat celý váš budoucí život. Jak si s tím poradila protagonistka příběhu Sára?
Příběhy sirotků z rozvojových zemí s neexistujícím sociálním systémem ukazují drsnou realitu jejich životů. V Bhútánu ani v Sieřa Leone není vzdělání samozřejmostí. Jamtsho, Oko, Abdul, Alhadji, Mariama, Foday a dalších 143 milionů sirotků na tomto světě bojují každý den o přežití. Škola je jediným lékem na chudobu, ne každý má ale možnost ji navštěvovat.
Kolotoč půjček, exekucí a s tím spojená neschopnost splácet své závazky bývají i výsledkem nízkého vzdělání. Laxní a nezodpovědný přístup k životu společně s nedostatečnou finanční gramotností pak může vyústit až v osobní tragédii. Jak z toho ven? Odpověď na tuto otázku hledají Krotitelé dluhů, skupina odborníků s Tomášem Prouzou v čele.
Od roku 1948 se naše země začíná totálně měnit. Možnost svobodné volby zaměstnání byla v Československu v dobách socialismu omezena. V 50. letech muselo například 77 000 úředníků nuceně přestoupit do průmyslové výroby. Z mocensko-politických důvodů byl tento počet lidí vymezen ze svého způsobu života. Druhý důvod byl i ekonomický. Nelze nezmínit také potřebu eliminace prvorepublikové elity. Se stejným snažením se setkáváme v celém východním bloku. K čemu tohle snažení ale nakonec vedlo?
Kolik lidí žije ve Francii v novodobém otroctví, nikdo přesně neví, uvádí reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2018). Jde většinou o imigranty z afrických zemí, kteří mají pomáhat v domácnostech a chodit do školy. Místo toho jsou vykořisťováni a kvůli neznalosti jazyka i prostředí se jen těžko domáhají svých práv.
Středoafrická republika patří mezi nejchudší státy světa. Placená práce se v buši najít nedá, obyvatelé vesnic tak sbírají plody, mají malá pole a domácí zvířata. Školy tu sice existují, ale stát učitelům neplatí, musejí se tedy živit jinak. Zemi brzdí zažité stereotypy a nedůvěra k novotám, lidé se nedožívají vysokého věku a zemí opakovaně otřásají ozbrojené konflikty mezi vládou a opozicí.
14 037
797
4 771
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.