01:07
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu 1989. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Reportáž z pořadu Zprávičky (2018) ukazuje, že úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, ale v řadě rozvojových zemí se nedodržuje.
Zákoník práce je právní normou, kterou musejí dodržovat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Upravuje jejich práva a povinnosti. Jaké to jsou a jak se pracovní právo vyvinulo až do své dnešní podoby? Co všechno zákoník práce řeší? Součástí videa z cyklu Právo pro každého jsou i ukázky z dokumentu Vše pro dobro světa a Nošovic, který upozorňuje na nevyhovující pracovní podmínky a neetické zacházení se zaměstnanci v továrně firmy Hyundai.
Božena Němcová neměla lehký život, její svobodomyslná povaha narážela na společenské konvence, na podřízené postavení žen v manželství i ve veřejném životě. Přesto se i na venkově snažila šířit osvětu, především v oblasti vzdělávání, rovnoprávnosti žen a vlastenectví.
Dětská práce je v Indii běžná. Miliony dětí musí pracovat a vykonávat činnosti, které nechtějí vykonávat jiní. Děti například dlouhé hodiny třídí odpad. Rodiny by jinak nedokázaly vydělat dostatek peněz na živobytí.
Oslavy Svátku práce jsou spojeny s vítězstvím dělníků v Austrálii a USA v jejich boji za lepší pracovní podmínky a osmihodinovou pracovní dobu. V roce 1886 proběhla v Chicagu pod vedením odborů celodenní stávka, které se zúčastnilo 300 000 dělníků. Od konce 19. století se Svátek práce slaví i u nás. Jeho význam, náplň a podoby oslav se pak v zemích praktikujících reálný socialismus měnily v závislosti na aktuálním politickém režimu.
Kolotoč půjček, exekucí a s tím spojená neschopnost splácet své závazky bývají i výsledkem nízkého vzdělání. Laxní a nezodpovědný přístup k životu společně s nedostatečnou finanční gramotností pak může vyústit až v osobní tragédii. Jak z toho ven? Odpověď na tuto otázku hledají Krotitelé dluhů, skupina odborníků s Tomášem Prouzou v čele.
Od roku 1948 se naše země začíná totálně měnit. Možnost svobodné volby zaměstnání byla v Československu v dobách socialismu omezena. V 50. letech muselo například 77 000 úředníků nuceně přestoupit do průmyslové výroby. Z mocensko-politických důvodů byl tento počet lidí vymezen ze svého způsobu života. Druhý důvod byl i ekonomický. Nelze nezmínit také potřebu eliminace prvorepublikové elity. Se stejným snažením se setkáváme v celém východním bloku. K čemu tohle snažení ale nakonec vedlo?
Voda hrála vždy důležitou roli při vzniku i kolapsu civilizací. Jak naši předkové s vodou hospodařili? Její nedostatek trápí část světové populace už dnes a situace se má dále zhoršovat. Docílíme lepší osvětou o spotřebě vody a o možnostech hospodaření s ní šetrnějšího přístupu? Budeme vědomě spotřebovávat vody méně, šetřit s ní? O těchto a dalších tématech si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským.
Otroctví bylo v USA zrušeno před víc než půlstoletím. Afroameričané ale na demonstracích upozorňují na to, že jsou stále diskriminováni bílou většinou. USA začínají přehodnocovat pohled na svou historii, k protestům proti rasismu se přidávají i běloši a zásluhou demokratů se odstraňují sochy a portréty osob spojovaných s otroctvím a rasovým útlakem.
Legendární stavebnice Merkur je nejslavnější českou hračkou. Začala se vyrábět už téměř před 100 lety. Patřila a stále patří k téměř povinnému vybavení všech technicky zaměřených dětí, které rády zkoumají, jak věci fungují, a samy si je sestavují. Stavebnice podporuje jejich tvůrčí schopnosti a také schopnost něco skutečně postavit. Je tak dokonalá, že ji vědci a konstruktéři používají k výrobě složitých technických modelů a prototypů. A proč se jí říká Merkur?
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
V některých afrických nebo asijských zemích školy vůbec nejsou, nefungují anebo jsou nekvalitní. Rodiče posílají děti místo do školy na pole nebo do továrny. Neziskové organizace, například Člověk v tísni, pomáhají v těchto regionech školy stavět a také školí učitele.
Kolik lidí žije ve Francii v novodobém otroctví, nikdo přesně neví, uvádí reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2018). Jde většinou o imigranty z afrických zemí, kteří mají pomáhat v domácnostech a chodit do školy. Místo toho jsou vykořisťováni a kvůli neznalosti jazyka i prostředí se jen těžko domáhají svých práv.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.