03:04
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Na přítoku řeky Moravy, říčce Desné, najdeme unikátní vodní dílo, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která slouží jako obří akumulátor pro ukládání elektrické energie. Jak funguje?
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá typickými rysy středomoravského nářečí.
Věděli jste, že uprostřed lázní Teplice nad Bečvou se nachází světový unikát? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Kardiolog Vojtěch Melenovský, vedoucí Oddělení srdečního selhání v IKEM, vysvětlí ve videu rozdíl mezi pojmy infarkt a srdeční selhání.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Císařský řez představuje v současné době nejčastěji vykonávanou porodnickou operaci. V České republice přijde tímto způsobem na svět každé čtvrté dítě a celosvětově počet „císařů“ stoupá. Co se ale stane s člověkem jako živočišným druhem, pokud přestane být součástí přírodního porodního systému? Ovlivní císařský řez druh Homo sapiens?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
Rozhovor s Arthurem F. Sniegonem a Tomášem Jůnkem, dvěma nadšenými zoology. Oba zoologové jezdí do Konga zachraňovat pralesy, zvířata, zkrátka vše, co se ještě zachránit dá. Bojují proti pytlákům a překupníkům. Pokoušejí se zabránit totální destrukci pralesa, která by bez jeho ochrany do roku 2100 nastala.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a půda je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
Jak se u nás produkují potraviny? Většina zemědělské výroby v České republice se odehrává na velkých farmách, kde se hospodaří konvenčně se snahou o maximální výnosy. To znamená s použitím chemie s cílem dostat z půdy maximum. Důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. Orná půda ale ubývá, stejně jako zemědělská zvířata. Naproti tomu existují ekologické farmy, i když je jich jen zlomek, kde se hospodaří bez chemie, hospodářská zvířata žijí v jim přirozeném prostředí. Produkty ekologického zemědělství jsou tak zdravější, ale také dražší a náročnější na pracovní sílu. Mohlo by takto fungovat celé české zemědělství?
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Verbuňk, mužský lidový tanec ze Slovácka, je tak unikátní, že byl dokonce jako první nehmotný fenomén Česka zapsán v roce 2005 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Verbuňk je natolik fyzicky náročný, že ho mnozí přirovnávají k vrcholovému sportu. Jedním z těch, kteří ho ovládají, je šestatřicetiletý lékař Stanislav Popela z Perné.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.