01:28
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Jak Romové vnímají sami sebe? Je většinová společnost vůči Romům nějak předpojatá? Odpovídá Michaela Gaborová, vedoucí nízkoprahového zařízení ICM-Bouda a Lýdie Knohová s Robertem Kotlárem, kteří působí jako vedoucí souboru Amare Romane Čhave.
Základní společenské pravidlo říká, že ve společnosti si nejsme všichni rovni neboli existují společensky významnější a méně významné osoby. Mezi významnější osoby, kterým dáváme přednost a prokazujeme úctu, patří ženy, starší lidé a lidé v nadřízeném postavení. Od toho se pak odvíjejí i další společenská pravidla: Kdo komu podává ruku, kdo koho představuje nebo kdo první vstupuje do dveří. Ale co když se sejdou samé společensky významné osoby?
Kunsthistorička a kameraman, oba se narodili v Bulharsku a stali se známými představiteli české kulturní scény. I přestože našli v Praze svůj trvalý domov a žijí tu rádi, na své rodné kořeny nezapomínají. Jak se jim v naší metropoli žije? Co mají Češi podle nich s Bulhary společného? A jak jejich odlišnost vnímají jejich děti, které se narodily v Čechách? Jsou na svou odlišnost hrdí, nebo pro ně představuje problém? Jsou hrdí na svou původní národnost?
Ve studiu pořadu Hřiště 7 si s Irenou Smetáčkovou povídáme o typických "ženských" a "mužských" povoláních, o kterých se ve společnosti mluví. Proč se ve společnosti tyto stereotypy objevují? A existuje nějaké typické povolání pro ženy a muže? V závěru společného povídání si uvědomujeme, že pro výběr povolání jsou nejdůležitější naše schopnosti a dovednosti a také nás profese musí bavit. Ukázka je staršího data, jak je to se "ženskými" a "mužskými" povoláními v současnosti, může být tématem pro diskusi v hodině.
Povídání Ukrajinky, matky dvou dětí, kterou do Čech přivedl strach z války. Na Ukrajině je válečný stav již delší dobu, je to ale od února 2022 jiné? Jaký okamžik rozhodl, že matka zabalila věci, děti a odešla ze svého domova? Co jí běželo hlavou při balení, když věděla, že za hodinu odjíždí vlak "do bezpečí"? Jak mluvit s ukrajinskými dětmi o válce, kvůli které odcházejí od svých rodin?
Peter Derco, zakladatel a předseda občanského sdružení Rusíni.cz, a fotografka Ivana Jašmínská nám přibližují osudy Rusínů a jejich potomků, kteří nikdy neměli vlastní stát. Ivana Jašmínská, která fotografuje své krajany hlavně na jejich původním území, vzpomíná na své dětství u babičky v Podkarpatské Rusi. Rusíni jsou pro ni osobně lidé velmi dobrosrdeční a nesmírně pracovití. Jak tyhle lidi, z nich někteří přesídlili do České republiky, přijímali Češi?
Blogerka Sandra Kisić poznává přes den praktický život v Ugandě, ale večer se dostane s kamarádkou Roos i na osobnější téma. Sandra pochází z Bosny, a když jí bylo pět let, uprchli její rodiče do České republiky. Posmívání a šikanu zažila na základní i střední škole, protože byla prostě odjinud. Styděla se za svůj rodný jazyk a kulturu, styděla se i za rodiče. Byli vlastně uprchlíci, ale raději říkali, že se „přestěhovali“, protože být uprchlíkem se v Česku moc nenosí.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj Patrika, jednoho z nejvýraznějších protagonistů uplynulých epizod. Patrik měl odjakživa problémy s agresivním vystupováním vůči svému okolí a už jako malý kluk často mluvil o tom, že mezi jeho největší obavy patří to, že někoho v afektu zbije a půjde kvůli tomu do vězení. Ostatně v jednom z dílů úvodní série jsme mohli vidět vyhrocenou situaci ze školy v přírodě s Patrikem v hlavní roli, která skončila údery i brekotem na pokoji spolužáků.
13 739
769
4 680
1 334
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.