09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
První mořskou rezervaci kolem Galapág vyhlásily úřady v roce 1986. Po nejnovějším rozšíření bude asi třikrát větší než Česká republika. Rozšíření rezervace patří k prvním splněným slibům z klimatické konference ve skotském Glasgow. Právě tam se totiž dohodl Ekvádor na tomto kroku se sousedními státy.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Třebíč je druhým největším městem Kraje Vysočina. O bohaté historii svědčí především areál bývalého kláštera s bazilikou svatého Prokopa, která patří k nejcennějším evropským příkladům přechodu mezi románským a gotickým stylem. Ještě unikátnější hodnotu má však třebíčská židovská čtvrť, která je pozoruhodným souborem staveb, v nichž se jedinečným způsobem navrstvily stopy procházejících staletí. Obě místa byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přičemž židovská čtvrť byla první židovskou památkou mimo Svatou zemi, která se na něm ocitla.
Červené blato se nachází na okraji CHKO Třeboňsko. Dnes je národní přírodní rezervací, kdysi však území sloužilo jako zásobárna topiva pro nedalekou sklářskou huť z Jiříkova údolí. Jako v každém rašeliništi, i zde se musíme pro naši bezpečnost pohybovat jen po vyznačených cestách. Na jaře tu kvete rojovník bahenní, v létě dozrávají borůvky a brusinky. Také tu roste suchopýr, vlochyně nebo borovice blatka.
Radnická uhelná dráha patří mezi nejstarší tratě v Česku, do provozu byla uvedena již v roce 1862. Za svůj brzký vznik vděčí místním bohatým nalezištím černého uhlí. Součástí dráhy je i most přes řeku Klabavu, o kterém se proslýchá, že jej navrhl Gustav Eiffel. Ve videu se mimo jiné dozvíme, jak to s výstavbou mostu skutečně bylo.
Spisovatele Karla Klostermanna znají zejména milovníci Šumavy. Zemřel v roce 1923 a je po něm pojmenována chata v šumavské obci Modrava. Ta vznikla krátce po vzniku československé republiky, kdy bylo postaveno větší množství horských chat, což souvisí s tehdejším zájmem o turistiku. Brněnský architekt Bohuslav Fuchs byl sice funkcionalista, při projektování horských chat měl však neobyčejný cit pro zasazení stavby do okolní přírody. Klostermannova chata byla v 80. letech 20. století ve velmi žalostném stavu, hrozila jí dokonce demolice, naštěstí byla zachráněna.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.