00:29
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Počítačové programy pracují s daty. Řídí je procesor podle instrukcí v programovém kódu, který napíší programátoři. Pokud v něm udělají chybu, procesor bude řídit chybně příslušný program. Když ale chybu nahlásíme, programátoři ji mohou odstranit a my si pak můžeme nainstalovat aktualizaci – vylepšenou verzi programu bez chyby.
Pasáž dětskému divákovi stručně vysvětlí, co je software, jaké máme základní počítačové programy a kdo je tvoří.
Pasáž je poměrně rychlá. Ve třídě by na ni učitel musel navázat vhodnou aktivitou.
Pasáž stručně představuje, z čeho se skládá počítač. Jinak řečeno, divák se dozví, co je to hardware.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
Internetové stránky se stahují ze serverů. Cesta k nim je poměrně složitá. Vede přes několik routerů, neboli internetových křižovatek. Každý server má svou IP adresu. Z webové adresy serveru ji umí zjistit DNS služba pomocí DNS serverů. A mimochodem, je dobré si nastavit heslo, které nejde lehce uhodnout.
První československé osobní počítače vyráběla v 80. letech 20. století firma ZPA Nový Bor. Jak vypadal počítač Honza, co dokázal a jaká byla jeho cena? O historii počítačů v bývalém Československu hovoří Marcela Efmertová, vedoucí historické laboratoře elektrotechniky na ČVUT, a Michal Rybka, publicista a kurátor Alza muzea.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.