1:19:12
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
Blíží se německý tank a všichni si myslí, že přišla jejich poslední hodinka. Nakonec je ale po válce, mělo by konečně nastat štěstí a přijít kýžené uvolnění. Jenže promluví rozzlobený hlas lidu a vymáhá revoluční spravedlnost.
Po skončení první světové války u nás byla založena řada produkčních filmových společností. Nejvýznamnější byla společnost AB Miloše Havla. Miloš Havel také produkoval první zpravodajský filmový týdeník u nás a stal se pro českého diváka objevitelem zvukového filmu.
Kvóty Americké filmové akademie, které mají podpořit rozmanitost lidí před kamerou i za ní, v Česku zatím nemáme. Nicméně u nás stále přetrvávají pocity a předsudky, že žena nemůže určité profese vykonávat nebo že film, který režírovala žena, je určený primárně ženám. V českých filmech také nebývají příliš zastoupené etnické menšiny, například Romové jsou ve filmech zobrazovaní jen zřídka. Jaké názory na to mají lidé z branže?
Obecně se má za to, že 2. světová válka a zábava nejdou dohromady. Nacisté však potřebovali, aby pro ně Češi pracovali, a protože to mohli očekávat jen od lidí relativně spokojených, zábavu jim tolerovali. Oči přimhouřili dokonce i nad nežádoucí americkou hudbou. Herci (kteří se ve volném čase museli zapojit do manuální výroby) natáčeli apolitické filmy, a není bez zajímavosti, že právě v tomto neradostném období vznikly komedie patřící dnes do zlatého fondu české kinematografie.
Pérák byl záhadnou postavou v období protektorátu. Maskovaný mstitel, který údajně po nocích skákal po českých městech a bojoval s nacisty a kolaboranty. Šlo o tzv. městskou legendu a někteří v něj skutečně věřili. Téma bylo po válce umělecky zpracováno v animovaném filmu a natrvalo se tak zapsalo do české kultury. Tím ale „život“ Péráka neskončil, protože filmoví i literární tvůrci se k němu stále vracejí.
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Konec války přinesl snahu o navrácení úcty svatému Václavu a opět ho umístit tam, kam patří. Vše ale změnil únorový puč. Následující doba opět posouvala význam svatováclavské tradice podle potřeb tehdejších mocných.
Po konci první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska došlo mezi Československem a Polskem ke sporu o Těšínsko. Došlo dokonce ke krátkému vojenskému konfliktu. Hraniční spor pak vyřešila až mezivládní smlouva z roku 1958. Podívejte se na historické souvislosti.
13 495
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.