01:59
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Císař Josef II. vládne nejprve po boku matky Marie Terezie a po její smrti v roce 1780 stojí v čele monarchie až do roku 1790. Je autorem i realizátorem převratných změn, které Rakousko modernizují. Během své vlády vydal na 6000 výnosů, mj. zrušení cenzury, nevolnictví a trestu smrti.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek osvícenství ve 2. polovině 18. století v českých zemích, založení Krameriova nakladatelství nebo hvězdárny v Klementinu.
Farář a amatérský fyzik Prokop Diviš má zásluhu na ochraně před bleskem díky vynálezu bleskosvodu. V následující ukázce se vrátíme do druhé poloviny 18. století a dozvíme se o životě i dílu tohoto významného českého vynálezce.
Ukázka zábavnou formou popisuje postavu českého vynálezce Františka Křižíka a jeho dobu. Věnuje se mimo jiné také uspořádání Jubilejní zemské výstavy v Praze.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dřevěný kostel ve Velké Lhotě na Valašsku je unikátní stavbou, která se dochovala ve své původní podobě do dnešních dnů. Stavba vznikla po vydání tolerančního patentu Josefa II., ale přesto nemohla mít věž ani zvon. Podívejte se na stručný medailon kostela, v němž na konci 19. století dvacet let působil jako farář autor Broučků Jan Karafiát.
Giacomo Casanova byl italský spisovatel a muž mnoha tváří. Známý je především jako dobrodruh, jehož jméno se stalo synonymem pro svůdce. Této pověsti se těší zásluhou své autobiografie, kterou sepsal v Čechách na zámku v Duchcově, kde strávil posledních 13 let svého života a kde je také pohřben.
Díky hromosvodům jsou budovy chráněny před zásahy bleskem. Dozvíme se, jak toto zařízení funguje od střešních jímačů přes svodový systém až po uzemnění. V závěru si porovnáme moderní hromosvod s návrhem Prokopa Diviše z 18. století.
Dnes nás před zásahem bleskem v budovách ochrání moderní hromosvody. Co však dělat, když nás zastihne bouřka někde venku? Co naopak nedělat? Kde je největší pravděpodobnost zásahu bleskem? A co se v takovém případě stane s naším tělem? To se dozvíme v následujícím videu. Dotkneme se i fenoménu známého jako kulový blesk.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Dravý pták harpyje pralesní je nejen součástí indiánské mytologie, ale patří i k vrcholným predátorům Amazonie. Jejich přítomnost také označuje dobrý stav ekosystému. Ochraně harpyjí se věnuje venezuelská organizace Esfera, jejíž členové nám v následující reportáži představí, jak s těmito pozoruhodnými dravci pracují.
Jaké byly počátky získávání mechanické síly? Pomocí experimentu lze dokázat přeměnu tepelné energie v pohybovou. Na tomto principu sestrojil vodní čerpadlo vynálezce Thomas Newcomen. To se stalo základem pro vznik parního stroje. Jak se tento vynález zrodil? Možná vás překvapí, že u toho byli horníci.
Příběh Pavla Grosse, českého inženýra a průkopníka potápěčství v Československu, je dnes téměř neznámý. V roce 1965 zkonstruoval podvodní modul nazvaný Xenie, v němž strávil v osmimetrové hloubce 72 hodin. Jeho vynález měl řešit problematiku tzv. dekomprese. Vlivem politických okolností však jeho modul nebyl patentován a později byl ve světě okopírován. A jaký byl osud jeho vynálezce?
Mojmír Petráň a Milan Hadravský byli čeští vědci, kteří v polovině 60. let doslova na koleni sestrojili unikátní mikroskop, který zcela předběhl svoji dobu. Jejich vynález byl patentován v USA, ale po roce 1968 upadl Mojmír Petráň v nemilost režimu, Milan Hadravský odmítl kolaborovat a mikroskop se vyráběl jen podomácku a v omezeném množství. Až v roce 1982 české vědce oslovili Britové a vynález Petráně a Hadravského se začal šířit do světa. Jak k tomu došlo? Podívejte se.
13 733
867
4 838
1 161
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.