01:59
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Císař Josef II. vládne nejprve po boku matky Marie Terezie a po její smrti v roce 1780 stojí v čele monarchie až do roku 1790. Je autorem i realizátorem převratných změn, které Rakousko modernizují. Během své vlády vydal na 6000 výnosů, mj. zrušení cenzury, nevolnictví a trestu smrti.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek osvícenství ve 2. polovině 18. století v českých zemích, založení Krameriova nakladatelství nebo hvězdárny v Klementinu.
Farář a amatérský fyzik Prokop Diviš má zásluhu na ochraně před bleskem díky vynálezu bleskosvodu. V následující ukázce se vrátíme do druhé poloviny 18. století a dozvíme se o životě i dílu tohoto významného českého vynálezce.
Díky hromosvodům jsou budovy chráněny před zásahy bleskem. Dozvíme se, jak toto zařízení funguje od střešních jímačů přes svodový systém až po uzemnění. V závěru si porovnáme moderní hromosvod s návrhem Prokopa Diviše z 18. století.
Dnes nás před zásahem bleskem v budovách ochrání moderní hromosvody. Co však dělat, když nás zastihne bouřka někde venku? Co naopak nedělat? Kde je největší pravděpodobnost zásahu bleskem? A co se v takovém případě stane s naším tělem? To se dozvíme v následujícím videu. Dotkneme se i fenoménu známého jako kulový blesk.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Dravý pták harpyje pralesní je nejen součástí indiánské mytologie, ale patří i k vrcholným predátorům Amazonie. Jejich přítomnost také označuje dobrý stav ekosystému. Ochraně harpyjí se věnuje venezuelská organizace Esfera, jejíž členové nám v následující reportáži představí, jak s těmito pozoruhodnými dravci pracují.
Zámek Blatná patří k nejzachovalejším vodním sídlům u nás. Jeho poslední vlastníci Hildprantové toto šlechtické sídlo získali již na konci 18. století. Komunistickým systémem jim byl zámek zkonfiskován, po roce 1989 v restituci vrácen. Tento jihočeský zámek je velmi oblíbený filmaři a nabízí také netradiční faunu.
Nejznámějšími botanickými zahradami v Praze jsou bezpochyby ty v Troji a v ulici Na Slupi na Praze 2. V hlavním městě však najdeme ještě další dvě, v Suchdole a v Malešicích. Právě malešické botanické zahradě je věnováno následující video. Její historie sahá až do poloviny 19. století, dnes o ni pečuje nedaleká zahradnická škola.
Elektrárna královského města Písku vznikla na místě bývalého Podskalského mlýna na doporučení vynálezce Františka Křižíka v roce 1888 jako první v českých zemích, aby napájela pouliční obloukové lampy. Písek se tak stal jedním z našich prvních měst se stálým elektrickým osvětlením. Toto místo rozhodně stojí za návštěvu.
Neratov je malá vesnice ležící v blízkosti hlavního hřebene Orlických hor. Po válce vysídlená obec je dnes veřejnosti velmi známá. Zásluhu na tom má zejména místní kněz Josef Suchár. Ten nejenže opravil místní poutní kostel poničený v době druhé světové války, ale především založil občanské sdružení, které pomáhá lidem s handicapem. Dnes je Neratov vyhledávaným cílem jednak turistů, jednak lidí, které zajímá místní pohnutá historie.
Jaké byly počátky získávání mechanické síly? Pomocí experimentu lze dokázat přeměnu tepelné energie v pohybovou. Na tomto principu sestrojil vodní čerpadlo vynálezce Thomas Newcomen. To se stalo základem pro vznik parního stroje. Jak se tento vynález zrodil? Možná vás překvapí, že u toho byli horníci.
Příběh Pavla Grosse, českého inženýra a průkopníka potápěčství v Československu, je dnes téměř neznámý. V roce 1965 zkonstruoval podvodní modul nazvaný Xenie, v němž strávil v osmimetrové hloubce 72 hodin. Jeho vynález měl řešit problematiku tzv. dekomprese. Vlivem politických okolností však jeho modul nebyl patentován a později byl ve světě okopírován. A jaký byl osud jeho vynálezce?
Ukázka zábavnou formou popisuje postavu českého vynálezce Františka Křižíka a jeho dobu. Věnuje se mimo jiné také uspořádání Jubilejní zemské výstavy v Praze.
Mojmír Petráň a Milan Hadravský byli čeští vědci, kteří v polovině 60. let doslova na koleni sestrojili unikátní mikroskop, který zcela předběhl svoji dobu. Jejich vynález byl patentován v USA, ale po roce 1968 upadl Mojmír Petráň v nemilost režimu, Milan Hadravský odmítl kolaborovat a mikroskop se vyráběl jen podomácku a v omezeném množství. Až v roce 1982 české vědce oslovili Britové a vynález Petráně a Hadravského se začal šířit do světa. Jak k tomu došlo? Podívejte se.
13 744
869
4 845
1 164
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.