01:59
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Císař Josef II. vládne nejprve po boku matky Marie Terezie a po její smrti v roce 1780 stojí v čele monarchie až do roku 1790. Je autorem i realizátorem převratných změn, které Rakousko modernizují. Během své vlády vydal na 6000 výnosů, mj. zrušení cenzury, nevolnictví a trestu smrti.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek osvícenství ve 2. polovině 18. století v českých zemích, založení Krameriova nakladatelství nebo hvězdárny v Klementinu.
Farář a amatérský fyzik Prokop Diviš má zásluhu na ochraně před bleskem díky vynálezu bleskosvodu. V následující ukázce se vrátíme do druhé poloviny 18. století a dozvíme se o životě i dílu tohoto významného českého vynálezce.
Díky hromosvodům jsou budovy chráněny před zásahy bleskem. Dozvíme se, jak toto zařízení funguje od střešních jímačů přes svodový systém až po uzemnění. V závěru si porovnáme moderní hromosvod s návrhem Prokopa Diviše z 18. století.
Dnes nás před zásahem bleskem v budovách ochrání moderní hromosvody. Co však dělat, když nás zastihne bouřka někde venku? Co naopak nedělat? Kde je největší pravděpodobnost zásahu bleskem? A co se v takovém případě stane s naším tělem? To se dozvíme v následujícím videu. Dotkneme se i fenoménu známého jako kulový blesk.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Dravý pták harpyje pralesní je nejen součástí indiánské mytologie, ale patří i k vrcholným predátorům Amazonie. Jejich přítomnost také označuje dobrý stav ekosystému. Ochraně harpyjí se věnuje venezuelská organizace Esfera, jejíž členové nám v následující reportáži představí, jak s těmito pozoruhodnými dravci pracují.
Ukázka zábavnou formou popisuje postavu českého vynálezce Františka Křižíka a jeho dobu. Věnuje se mimo jiné také uspořádání Jubilejní zemské výstavy v Praze.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dřevěný kostel ve Velké Lhotě na Valašsku je unikátní stavbou, která se dochovala ve své původní podobě do dnešních dnů. Stavba vznikla po vydání tolerančního patentu Josefa II., ale přesto nemohla mít věž ani zvon. Podívejte se na stručný medailon kostela, v němž na konci 19. století dvacet let působil jako farář autor Broučků Jan Karafiát.
Giacomo Casanova byl italský spisovatel a muž mnoha tváří. Známý je především jako dobrodruh, jehož jméno se stalo synonymem pro svůdce. Této pověsti se těší zásluhou své autobiografie, kterou sepsal v Čechách na zámku v Duchcově, kde strávil posledních 13 let svého života a kde je také pohřben.
Zámek Blatná patří k nejzachovalejším vodním sídlům u nás. Jeho poslední vlastníci Hildprantové toto šlechtické sídlo získali již na konci 18. století. Komunistickým systémem jim byl zámek zkonfiskován, po roce 1989 v restituci vrácen. Tento jihočeský zámek je velmi oblíbený filmaři a nabízí také netradiční faunu.
Nejznámějšími botanickými zahradami v Praze jsou bezpochyby ty v Troji a v ulici Na Slupi na Praze 2. V hlavním městě však najdeme ještě další dvě, v Suchdole a v Malešicích. Právě malešické botanické zahradě je věnováno následující video. Její historie sahá až do poloviny 19. století, dnes o ni pečuje nedaleká zahradnická škola.
Elektrárna královského města Písku vznikla na místě bývalého Podskalského mlýna na doporučení vynálezce Františka Křižíka v roce 1888 jako první v českých zemích, aby napájela pouliční obloukové lampy. Písek se tak stal jedním z našich prvních měst se stálým elektrickým osvětlením. Toto místo rozhodně stojí za návštěvu.
Neratov je malá vesnice ležící v blízkosti hlavního hřebene Orlických hor. Po válce vysídlená obec je dnes veřejnosti velmi známá. Zásluhu na tom má zejména místní kněz Josef Suchár. Ten nejenže opravil místní poutní kostel poničený v době druhé světové války, ale především založil občanské sdružení, které pomáhá lidem s handicapem. Dnes je Neratov vyhledávaným cílem jednak turistů, jednak lidí, které zajímá místní pohnutá historie.
13 843
871
4 866
1 168
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.