01:59
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Císař Josef II. vládne nejprve po boku matky Marie Terezie a po její smrti v roce 1780 stojí v čele monarchie až do roku 1790. Je autorem i realizátorem převratných změn, které Rakousko modernizují. Během své vlády vydal na 6000 výnosů, mj. zrušení cenzury, nevolnictví a trestu smrti.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek osvícenství ve 2. polovině 18. století v českých zemích, založení Krameriova nakladatelství nebo hvězdárny v Klementinu.
Farář a amatérský fyzik Prokop Diviš má zásluhu na ochraně před bleskem díky vynálezu bleskosvodu. V následující ukázce se vrátíme do druhé poloviny 18. století a dozvíme se o životě i dílu tohoto významného českého vynálezce.
Jak vznikají mraky? Oblačnost vzniká při tlakové níži nebo si ji můžeme připravit v obyčejné láhvi. Do plastové láhve přidáme horkou vodu a zápalku, která předtím chvíli hořela, a následně v láhvi zvýšíme tlak. A když tlak snížíme, budeme mít v láhvi mrak. Všechny molekuly vody kondenzují kolem mikroskopických molekul kouře.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Rychlebské hory kromě nenarušené přírody ukrývají také památky, například zámek Jánský vrch nebo secesní stavbu Georgs-Halle (dnes Tančírna v Račím údolí), která sloužila jako kulturní a turistické místo. Během druhé poloviny minulého století byl objekt opuštěn a začal chátrat, zašlý lesk mu byl navrácen v roce 2015 a opět je možné se zde zúčastnit kulturních akcí.
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Frýdlantsko je jedním z nejsevernějších regionů naší země. Ukrývá se za Jizerskými horami a přirozeně tak náleželo k oblasti Horní Lužice, dnes rozdělené mezi Polsko a Německo. K českému státu bylo připojeno ve 13. století. Kvůli své odlehlosti zatím nepatří k hlavním turistickým cílům, ale pozornost si jistě zaslouží. My se projdeme z Černous do Višňové a zastavíme se i na místě, kde 51. rovnoběžka protíná 15. poledník.
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
Díky nalezištím zlata bylo na Šumavě ve středověku vybudováno sídlo i přes vysokou nadmořskou výšku. Z původní osady později vznikly dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Vydáme se po naučné stezce, na níž uvidíme hornický kostel, nejstarší památku města. Během procházky bude představen i Rejštejn, známý pro svou unikátní techniku sklářství.
Podívějte se do podivuhodného světa skalních věží, mostů a bran, na nejvyšší českou stolovou horu i do mlýna, kde se skrývala pyšná princezna.
Vodní nádrž Lipno, přezdívaná české moře, je největší vodní plochou v Česku. Slouží také jako výrobna elektrické energie. Pomocí dobových záběrů se dozvíme, co všechno provázelo vznik tohoto vodního díla, které je v provozu od roku 1959. Stavba přehrady výrazně pozměnila ráz místní krajiny, řada obcí a osad zanikla, a o domov tak přišlo více než 1700 lidí.
Počátky firmy Baťa spadají do konce 19. století. Přes úspěchy v první dekádě 20. století a zapojení moderních postupů do výroby obuvi počátkem vzniku obuvnického impéria byla první světová válka a válečná produkce firmy. Baťovy postupy a mechanizace práce šly ruku v ruce s různými restriktivními opatřeními vůči zaměstnancům, zákazem odborů a organizací hájících práva zaměstnanců.
Mojmír Petráň a Milan Hadravský byli čeští vědci, kteří v polovině 60. let doslova na koleni sestrojili unikátní mikroskop, který zcela předběhl svoji dobu. Jejich vynález byl patentován v USA, ale po roce 1968 upadl Mojmír Petráň v nemilost režimu, Milan Hadravský odmítl kolaborovat a mikroskop se vyráběl jen podomácku a v omezeném množství. Až v roce 1982 české vědce oslovili Britové a vynález Petráně a Hadravského se začal šířit do světa. Jak k tomu došlo? Podívejte se.
Československá dieselová lokomotiva řady 759 mezi železničáři zvaná „Kyklop“ byla vyvíjena od poloviny 70. let. Ve své době se jednalo o moderní výkonnou a rychlou lokomotivu, která dosahovala v testech skvělých výsledků. Její vývoj však byl zásahem vyšších míst zastaven. Důvody nejsou dodnes zcela jasné, i když pravděpodobně šlo o reakci na ropnou krizi 1973. Následně stát preferoval elektrifikaci československé železniční sítě.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.