01:59
Císař Josef II. vládne nejprve po boku matky Marie Terezie a po její smrti v roce 1780 stojí v čele monarchie až do roku 1790. Je autorem i realizátorem převratných změn, které Rakousko modernizují. Během své vlády vydal na 6000 výnosů, mj. zrušení cenzury, nevolnictví a trestu smrti.
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek osvícenství ve 2. polovině 18. století v českých zemích, založení Krameriova nakladatelství nebo hvězdárny v Klementinu.
Farář a amatérský fyzik Prokop Diviš má zásluhu na ochraně před bleskem díky vynálezu bleskosvodu. V následující ukázce se vrátíme do druhé poloviny 18. století a dozvíme se o životě i dílu tohoto významného českého vynálezce.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Zemské sněmy se scházely podle písemných pramenů už od 10. století. Zastoupení v nich bylo výsadou konkrétních společenských vrstev, tzv. elit. Shromáždění plnila mimo jiné funkci soudu (vytvářelo se na nich právo) a důležitá byla i jejich role při uvedení panovníka na trůn. Zemské sněmy tvořily jakousi mocenskou protiváhu vládnoucího knížete a lze je s jistou mírou zjednodušení pokládat za předchůdce dnešních parlamentů, za jakousi šlechtickou demokracii.
V animované ukázce jsou zachyceny čarodějnické procesy v 17. století v českých zemích, zejména proces ve Velkých Losinách.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena třicetiletá válka v Evropě, zejména důsledky pro život obyvatel. Popisuje se zde také skladba a strategie žoldnéřského vojska.
Přestože břehy Menorky nedosahují délky ani 200 km, je na nich asi sto pláží. Nejkrásnější jsou ty odlehlé, které nebyly pozměněny činností člověka. Menorca se totiž v roce 1993 stala biosférickou rezervací UNESCO a ostrov pro ochranu místní přírody reguluje přísun turistů. V ukázce si prohlédneme nejvyužívanější pláž Son Bou, několik odlehlých pláží i koňskou stezku Camí de Cavalls.
Přírodní památka Tiské stěny jsou rozsáhlým skalním městem a zároveň vstupní branou do CHKO Labské pískovce. Počátkem 20. století zde probíhaly první horolezecké výstupy, avšak pro běžné návštěvníky byl do roku 1918 vstup do oblasti bez průvodce zakázán. Dnes v Tiských stěnách vedou dva turistické okruhy, na kterých je možné pozorovat rozmanité skalní útvary.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?
Jizerskohorské bučiny se v červenci 2021 staly dalším českým přírůstkem na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o největší komplex listnatého lesa u nás. Staly se tak první tuzemskou přírodní lokalitou zařazenou na tento prestižní seznam. 10 kilometrů čtverečních má nyní záruku, že zdejší unikátní přírodní dědictví bude ochráněno. Podívejte se na rozhovor o Jizerskohorských bučinách s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ze dne, kdy se o zápisu rozhodovalo.
Miroslav Vladyka se vydává na Stezku Českem (2025), první světovou dálkovou trasu o délce 1000+1000 kilometrů na našem území. První část vede z obce Krásná nedaleko Aše, nejzápadnějšího bodu republiky. Cestou se náš průvodce setkává se zakladateli Stezky Českem, kteří nám celý projekt blíže představí.
Ostrava znamená pro mnohé černé uhlí a ocelárny. Miroslav Táborský představuje důvody, proč se Ostrava stala „ocelovým srdcem“ republiky. Nejen Dolní Vítkovice – „ostravské Hradčany“ – jsou dnes významnou ostravskou technickou památkou, které se v posledních desetiletích podařilo vstát z popela.
Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
Před rokem 1989 nebyli většinou ochranáři přírody vnímáni negativně. Ačkoli v Československu nebyl umožněn politický aktivismus jako ve státech Západu, existovaly různé organizace a hnutí na ochranu přírody. Až v polovině 90. let začali být environmentální aktivisté viděni jako něco problematického, a mnozí proto začali od svých záměrů upouštět.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.