02:37
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Radoslav Brzobohatý, „národní obrozenec češtiny 21. století“, vzpomíná na natáčení F. L. Věka od Aloise Jiráska, vyjadřuje se i k tomu, jakou podobu tehdejší jazyk měl. A jaký je podle něj dnešní jazyk?
Je přirozené, že některá slova, která dříve nemohla být ve veřejných projevech používána, pronikají dnes běžně do veřejných komunikátů? Jak se mění vnímání jazykových prostředků? Odpovědi na tyto otázky poskytuje ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Martin Prošek.
Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje užívání protikladů v češtině a to jak v lidových rčeních či v poezii, tak v běžné řeči.
Karlík, zlatá rybka, plní přání jednomu ze žabáků, který se chce stát hrdinou stejně jako Tarzan v knize, kterou čte. Může se žabák stát opravdovým hrdinou? A jaké plyne z příběhu ponaučení? Podívejte se sami na tento roztomilý příběh.
V ukázce se dozvíme, jaké vizuální postupy, nástroje a techniky používali tvůrci samizdatu. Jak cenzura a technické možnosti ovlivnily způsob, jakým se informace předávaly?
Výjimečný spisovatel, milovník umění, filozofie, literatury i složitá osobnost, to byl Bohumil Hrabal. Jeho život byl výrazně spojen s několika místy: Brnem, Nymburkem, Kerskem, Kladnem a Prahou. Nejen o Hrabalově vztahu ke konkrétním místům, která se otiskla také do jeho díla, hovoří spisovatelovi přátelé.
Český spisovatel Emil Hakl byl za dílo Pravidla směšného chování, které volně navazuje na autorovu nejúspěšnější knihu, novelu O rodičích a dětech, roku 2011 nominován na ocenění Magnesia Litera za prózu. Knihy Emila Hakla se vyznačují charakteristickým stylem i skvěle zvládnutými dialogy a ani v této knize tomu není jinak. Autor nám vyloží svou motivaci k jejímu napsání a přečte ukázku z povídkového triptychu.
Podívejte se v krátkém dobovém dokumentu, jak si v roce 1957 Československo připomínalo Jana Amose Komenského a jeho muzeum v Naardenu. Tam u příležitosti 300 let od úmrtí Učitele národů odhalili také jeho pomník.
Spisovatel Josef Škvorecký mluví o založení a fungování nakladatelství '68 Publishers, které vzniklo roku 1971 v kanadském Torontu.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.