03:21
Skanzen v Březně u Loun byl postaven na místě, které si získalo pozornost archologů díky nálezům ze starší doby bronzové. Vznikl tak jedinečný archeoskanzen. Jaké experimenty se zde prováděly a stále ještě provádějí? A jaké různé činnosti si zde můžou návštěvníci po vzoru našich předků vyzkoušet?
Na typické lidové stavby z Vysočiny se můžeme podívat ve skanzenu na Veselý kopec u Hlinska. Blíže prozkoumáme roubenky, složení jednotlivých staveb i zajímavý typ střechy. Přestože se v tomto kraji zemědělství příliš nedaří, ukážeme si zpracovávání zdejších plodin.
Skanzen neboli muzeum lidových staveb můžeme nalézt i v Královéhradeckém kraji. Uvidíme v něm hospodu, kočárovnu, školu, špejchar a další zajímavé stavby. Přiblížíme si blíže práci kováře i zpracovávání obilí nebo lnu.
Co se ukrývá pod slovem skanzen a co na takovém místě můžeme nalézt? Jaké typy domů se tu nachází a jaké činnosti si můžeme ve skanzenu vyzkoušet? Vydejte se s námi do muzea lidové architektury pod širým nebem.
Určitě už jste někdy jedli ragú, jenom jste nevěděli, že se tak jídlo, které máte na talíři, jmenuje. Ragú je totiž nadrobno nakrájené maso s omáčkou, nejčastěji rajčatovou. Nejznámější italské ragú jíme všichni jako boloňskou omáčku ke špagetám. Na pravém ragú si pochutnávali lidé už před 500 lety! Jeho název pochází z francouzštiny a miloval ho i Napoleon.
Lidé v neolitu si začali sami pěstovat plodiny. První vyšlechtěné plodiny jsou pro nás důležité i dnes. Však z takové pšenice a ječmene pečeme chléb a vyrábíme pivo. U obydlí se objevila první zvířata a my začínáme mluvit o domestikaci. Ale tenkrát nebylo možné žádné maso skladovat, proto se zvířata vykrmovala až do té doby, než bylo potřeba maso.
Toulavá kamera nám představí horu Poledník, která se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Mezi ostatními šumavskými obry ji poznáte snadno. Její dominantou je totiž nepřehlédnutelná sedmatřicetimetrová věž. Dnes Poledník nabízí krásné výhledy, ale za minulého režimu bylo důležitější, že se nachází kousek od státní hranice s Německem a směrem k ní mu v cestě nestojí žádná jiná podobně vysoká hora.
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
13 747
771
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.