03:56
Skanzen v Březně u Loun byl postaven na místě, které si získalo pozornost archologů díky nálezům ze starší doby bronzové. Vznikl tak jedinečný archeoskanzen. Jaké experimenty se zde prováděly a stále ještě provádějí? A jaké různé činnosti si zde můžou návštěvníci po vzoru našich předků vyzkoušet?
Co se ukrývá pod slovem skanzen a co na takovém místě můžeme nalézt? Jaké typy domů se tu nachází a jaké činnosti si můžeme ve skanzenu vyzkoušet? Vydejte se s námi do muzea lidové architektury pod širým nebem.
Na typické lidové stavby z Vysočiny se můžeme podívat ve skanzenu na Veselý kopec u Hlinska. Blíže prozkoumáme roubenky, složení jednotlivých staveb i zajímavý typ střechy. Přestože se v tomto kraji zemědělství příliš nedaří, ukážeme si zpracovávání zdejších plodin.
Skanzen neboli muzeum lidových staveb můžeme nalézt i v Královéhradeckém kraji. Uvidíme v něm hospodu, kočárovnu, školu, špejchar a další zajímavé stavby. Přiblížíme si blíže práci kováře i zpracovávání obilí nebo lnu.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě a jak jí můžeme pomoci i my. Tentokrát se zaměříme na problém používání plastů. Proč? Děti dobře vědí, že jsou vyrobeny člověkem a nepatří do volné přírody. Jejich množství se hromadí a hromadí. Jak se jich zbavit? Cestu ke žlutému kontejneru zná asi každý, naučme se ho používat všichni.
Jak asi bude vypadat rodina a rodinný život v budoucnosti? To nevíme, ale určitě nám budou, stejně jako dnes, pomáhat roboti. Že nevěříte? Dnes již také máme doma např. kuchyňského robota. V Japonsku již vyvinuli robota ošetřovatele, ve Finsku zase začínají roboti pomáhat ve škole. I u nás najdete přátelské roboty. Třeba robota Ludvíka, který vítal děti v Rudolfínu, když přišly na koncert vážné hudby.
V tomto díle Wifiny zjistíte, co dělá kominík. Kominík totiž nejen čistí komíny, ale musí také umět vyhodnotit možné závady, které by mohly vést k velkému neštěstí. Více o tomto řemeslu a jeho nástrojích v reportáži.
Představíme si úplný základ zemědělských strojů. Stroj, který sklízí obilí z našich polí, žací mlátička, tak se přezdívá kombajnu. Dnešní moderní kombajny mají v sobě zabudované GPS navigace a jsou schopny fungovat téměř bez řidiče. Představte si, že zvládnou i vypočítat, kolik obilí sklidily. Divíte se? No, Jonáš s Karlem se divili taky.
Krásně nazdobený třpytící se vánoční stromeček je pro nás zásadním symbolem Vánoc. Ne vždy tomu tak bylo. Zdobení vánočního stromečku k nám přišlo až v 19. století. Jak se takový stromeček zdobil, si nyní ukážeme.
Původ vánočních zvyků od Římanů až po Slovany a Germány nám představí tento animovaný díl. Dozvíme se, kdo si dával dárky a že stromečky se původně domů nosily i s kořeny. A víte, proč má vánoční cukroví tak často tvar hvězdičky, půlměsíce nebo slunečního kotouče?
Pojďme se společně podívat, jak to bylo kdysi při pražské defenestraci, kdy 23. května v roce 1618 vyhodili čeští stavové z oken pražského hradu tři úředníky. Touto defenestrací začalo pražské povstání českých stavů proti Habsburkům. V rozhodující bitvě na Bílé hoře v roce 1620 stavovské vojsko prohrálo. Habsburkové se vrátili na český trůn a zůstali na něm skoro 300 let.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena třicetiletá válka v Evropě, zejména důsledky pro život obyvatel. Popisuje se zde také skladba a strategie žoldnéřského vojska.
13 122
738
4 460
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.