01:09
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Rostliny, podobně jako další živé organismy, mají schopnost komunikovat samy se sebou, s dalšími jedinci atp. Některá specifika rostlinné komunikace popisuje v ukázce Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
Jak se množí a kde je nalézt? Houba vyrůstá ze spory, což je něco jako houbové semínko. Když se semínko uchytí v příhodném prostředí, vytvoří se z něj hyfy. Ty se všelijak větví a spojují s ostatními hyfovými vlákny. Pak vzniká podhoubí, ze kterého může vyrůst houba.
Jak vypadají lanýže? Jak je najít a proč jsou ze všech hub nejdražší? A jak se dají vypěstovat na zahradě? Lanýže se většinou používají jako luxusní koření. Není výjimkou, že kilogram lanýžů stojí 200 tisíc korun. Lanýž krásně vodí, což způsobuje symbióza lanýže se stromy a bakteriemi. Při jejich hledání se využívala prasata, psi i mušky. Pokud ale člověk zná vůni lanýžů, může ho najít i pomocí svého vlastního čichu.
Věděli jste, že zdánlivě neškodné rostliny se dokáží docela dobře bránit? A která rostlina je nejjedovatější? I u nás lze narazit na spoustu jedovatých rostlin i hub. Třeba taková brambora, kterou všichni často jíme, může zezelenat, a v tu chvíli už je jedovatá.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají kvasinkami. Zmiňují kvasinku jako mikroorganismus a houbu, baví se o produktech a procesu kvašení. Jako důkaz životaschopnosti kvasinek provádějí experiment, při němž vystaví kvasinky extrémním podmínkám. V závěru je shrnut význam mikroorganismů pro život obecně.
Video začíná objevem prvního a nejznámějšího antibiotika – penicilinu – a historií objevů dalších významných antibiotik. Zmiňuje, že v současné době kvůli nadužívání antibiotik a s tím souvisejících bakteriálních rezistencí závodíme při vývoji nových antibiotik s časem; dle odborníků se může jednat o závažnější problém než současná globální klimatická změna. V současné době zemře jen v EU na neléčitelná bakteriální onemocnění a přidružené komplikace až půl milionu lidí ročně. Ve videu se dále dozvíme, jak antibiotika působí a proč jsou účinná proti bakteriím, ale nikoli proti virům.
Co je trendem v současném zemědělství? Stále více biofarem, které nepoužívají ani chemická hnojiva, ani krmiva. Co všechno obnáší ekologické hospodaření a jakými mimoprodukčními činnostmi se biofarmy mohou zaobírat? Martin Dejdar nás zavede na dvě z nich.
Ačkoliv říkáme často opak, běžné potraviny jsou levné. Kdyby zemědělci nehospodařili intenzivně s použitím moderních technologií a chemických postřiků, platili bychom za jídlo mnohem více. Podobně jako pro naše peněženky, i pro zemědělce je intenzita produkce ekonomicky výhodnější. Avšak pro přírodu a zdraví člověka je to katastrofa. Chemie využívaná v zemědělství se dostává do půdy, na které se pěstují naše potraviny, nebo do vody, kterou pijeme.
Může lidská činnost obohatit krajinu a biodiverzitu ekosystémů? Opuštěné lomy nás o tom mohou přesvědčit. Těžební činnost přináší do krajiny holé skály, vodní plochy a další nové prvky, které podporují její diverzitu. Na příklady pestrého života v lomech se podíváme na Broumovsko, do Rožmitálských lomů, do pískoven na Olomoucku nebo do Českého krasu na Velkou Ameriku, do Prokopského nebo Dalejského údolí, kde byly v lomech odkryty světově proslulé stratigrafické profily definující hranici mezi silurem a devonem. Podívejte se na fascinující výsledky kooperace člověka a přírody. Pestrá geologie naší krajiny nás učí něco o charakteru naší Země i nás samotných.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.