Dozvíme se, jak se některé výrazy z českého vojenského slovníku šířily do dalších evropských jazyků. Jak vzniklo slovo „pistole“? Věděli jste, že za ním stojí husité? A čím navrhoval nahradit slova jako „šrapnel“ či „granát“ jazykový purista Jan Václav Pohl?
Haná, krajina bohatých statků, návštěvníky přivítá větrnými mlýny. Staré časy připomenou i rázovité stodoly, hanácké nářečí nebo bohatě vyšívané kroje. Podíváme se také, jak vypadala hanácká svatba. Proč tyhle dobré časy skončily?
V posledním díle LOGOhrátek si zopakujeme, co všechno už jsme se společně naučili. Jak se řeč vyvíjí a proč je tolik důležitá. Že je důležité správně dýchat. A nakonec si zahrajeme tichou poštu!
Inkluze neboli společné vzdělávání probíhá i na úrovni žáků cizinců a žáků s odlišným mateřským jazykem. Jak pohlížejí žáci na skutečnost, že jejich spolužák pochází z ciziny? Přináší přítomnost žáka cizince nějaké obohacení pro život ve třídě? Co naopak znamenal příchod do České republiky pro samotné žáky cizince? Museli se potýkat při nástupu do školy s jazykovou bariérou? A co je pro ně v češtině nejtěžší? O zajímavé zkušenosti se podělí i učitelé, kteří jsou sami cizinci.
Krátká ukázka z minisérie Božena dokumentuje stav české lékařské terminologie v polovině 19. století, na jejímž vývoji se podílel i Václav Staněk, přední představitel pražské vlastenecké společnosti. Boženu Němcovou jako českou vlastenku vývoj jazyka samozřejmě zajímal.
Tým učitelů pomůže žákům s přípravou na přijímací zkoušky a zopakuje s nimi to nejzákladnější z učiva českého jazyka. Povíme si, jak vznikala báseň Havran od E. A. Poa a vysvětlíme si několik pojmů z poezie. Dále se budeme zabývat útvary českého jazyka, kdy a kdo je používá a jaký je mezi nimi rozdíl.
Božena Němcová je pokládána za autorku, která svým dílem výrazně přispěla ke kultivaci českého jazyka. Její vztah k češtině se ale formoval postupně, nejprve lépe ovládala němčinu. Jak obstála Němcová se svou češtinou mezi ostatními obrozenci své doby?
Jaké je současné pojetí a kvalita výuky českého jazyka? Vyučuje se pravopis správně? Co jsou přechodníky a jaká je jejich funkce? Čím se zabývá Ústav pro jazyk český? Nejen na tyto otázky hledá odpovědi diskuze týkající se současné češtiny.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
V druhém díle Slovohrátek se Anička s Viktorkou zabývají cizími jazyky a vymýšlením tajné české řeči pomocí prohazování samohlásek. Jak se to dělá a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Mómo tojno řoč aneb kolik řečí umíš.
Ve třetím díle Slovohrátek se Anička s Brunem a Vojtou zabývají spojkami „a“ a „ale“'. K čemu slouží a dávají větě nějakou náladu?
Ve čtvrtém díle Slovohrátek se Anička s Izabelou zabývají různými rčeními se zuby. Co to znamená držet se něčeho zuby nehty, proč nemáme darovanému koni hledět na zuby a kdo je to zubatá?
13 744
869
4 845
1 164
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
