Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Mechanika kapalin a plynů

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 34

Pokus: Hydrostatický tlak a paradox

02:58

Pokus: Hydrostatický tlak a paradox

Jak se počítá hydrostatický tlak? A jak je to vlastně s tlakem v určité hloubce pod hladinou vody v přehradě? Na hladinu totiž působí „píst“ v podobě vzduchu, který má atmosférický tlak. Ten není zanedbatelný. Překvapením je, že v nádobách různých tvarů, v nichž voda dosahuje do stejné výšky, je u dna stejný tlak. Hydrostatický tlak skutečně závisí jenom na hloubce vody a ne na tom, jak vypadá nádoba. Tomu se říká hydrostatický paradox.

Pokusy: Atmosférický tlak

05:14

Pokusy: Atmosférický tlak

Čím je způsoben atmosférický tlak? Atmosférický tlak je důsledkem tíhy vzduchu. Nezbytnou podmínkou pro jeho působení je hmotnost vzduchu. Jak zvážíme vzduch? Ukážeme vám! Tlaková síla ve vzduchu působí ze všech stran. To si dokážeme experimentem s kovovými (magdeburskými) polokoulemi, které přiložíme k sobě a odčerpáme mezi nimi vzduch. Jejich roztržení pak není vůbec jednoduché.

Pokusy: Archimedův zákon

04:27

Pokusy: Archimedův zákon

Změříme-li sílu, kterou těleso působí na siloměr ve vzduchu a poté ve vodě, zjistíme, že těleso ponořené do vody působí na siloměr menší silou než na vzduchu. To znamená, že ve vodě na těleso musí působit ještě jiná síla opačným směrem. Tuto vztlakovou sílu objevil již ve starověkém Řecku Archimedes. Názorně si Archimedův zákon předvedeme na pokusu, při kterém člověk vleze do sudu plného vody, a tím vytlačí stejné množství vody, jako je objem jeho ponořené části. Když pak dolijeme vyteklou vodu, umíme zjistit, jaká tíhová síla na ni působí. Rovná se vztlakové síle, kterou byla osoba nadnášena. Ověříme si to tak, že postupně změříme tíhové síly člověka zavěšeného na laně a poté ponořeného do vody. Rozdíl těchto sil se shoduje se vztlakovou silou.

Pokus: Torricelli a atmosférický tlak

03:12

Pokus: Torricelli a atmosférický tlak

Roku 1643 provedl italský fyzik Torricelli pokus s uzavřenou trubicí naplněnou rtutí. Rtuť vytekla jen ze čtvrtiny trubice. Byl to důkaz o atmosférickém tlaku vzduchu okolo nás, jímž Torricelli zavrhl staletí zakořeněnou představu aristotelovského strachu z prázdnoty. Navážeme na slavný pokus – sice pouze s vodou, ale zato s deset metrů dlouhou hadicí. Tímto a dalšími pokusy si vyzkoušíme, že na vodu i na nás působí tlak vzduchu pozemské atmosféry.

Hustota teplé a studené vody

01:02

Hustota teplé a studené vody

Pokus, který ověřuje rozdíly mezi hustotou teplé a studené vody. Do nádoby se studenou vodou je vložena menší nádoba s teplou vodou – teplá voda začne stoupat vzhůru.

Pokus: Ropa

01:53

Pokus: Ropa

Co se stane s ropou po promíchání s vodou? Ropa plave na hladině, jelikož její hustota je nižší než hustota vody. A co se stane s dřevěnými pilinami, které vysypeme na hladinu, na které jsou ropné skvrny? Piliny nasáknou ropu a plavou na hladině. Jedná se o simulaci ropné havárie, piliny jsou schopné ropu absorbovat a tak ji dostat z hladiny vody.

Pokus: Rtuťové srdce

02:23

Pokus: Rtuťové srdce

V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?

Pokus: Mraky v láhvi

05:52

Pokus: Mraky v láhvi

Jak vznikají mraky? Oblačnost vzniká při tlakové níži nebo si ji můžeme připravit v obyčejné láhvi. Do plastové láhve přidáme horkou vodu a zápalku, která předtím chvíli hořela, a následně v láhvi zvýšíme tlak. A když tlak snížíme, budeme mít v láhvi mrak. Všechny molekuly vody kondenzují kolem mikroskopických molekul kouře.

Jak vznikají mraky

03:10

Jak vznikají mraky

Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.

Pokus: Co dokáže podtlak?

05:42

Pokus: Co dokáže podtlak?

Víte, co jsou to Magdeburské polokoule? A proč u sebe drží jako přibité? Rozdíl mezi vnějším a vnitřním tlakem dokáže hodně. Například přivést vodu k varu při teplotě 89° C. Jak to? To vše se dozvíte.

Pokus: Hydraulický jeřáb

03:35

Pokus: Hydraulický jeřáb

Jak se nazývá obor, který využívá především mechaniky tekutin? Hydraulika je technická disciplína zabývající se využitím mechanických vlastností tekutin. Pojďte si s námi postavit hydraulickou ruku. Budeme k tomu potřebovat karton, ostrý nůž, injekční stříkačky, hadičky, tužkovou baterii, párátka, kus drátu a tavné lepidlo.

Pokusy: Proudění kapalin a plynů

06:09

Pokusy: Proudění kapalin a plynů

Zajímavé je to, jaký je tlak v proudící kapalině nebo tekutině. Zdánlivě paradoxně je tlak menší tam, kde tekutina teče rychleji (např. v užší části trubky). Říká se tomu hydrodynamický paradox (nebo aerodynamický paradox, jde-li o proudící vzduch). Tuto situaci popisuje tzv. Bernoulliho rovnice. Jaký je rozdíl mezi laminárním a turbulentním prouděním? Co můžeme pozorovat při obtékání překážek v aerodynamickém tunelu? A jak si zalétat v simulátoru volného pádu?

Načíst další videa
Probíhá načítání