Našli jsme pro vás videí: 47
03:11
Pokusy: 2. Newtonův zákon
Druhý Newtonův zákon, neboli zákon síly, si dokážeme pomocí autíčka a fénu. Pokud bude na autíčko působit větší síla, udělí mu větší zrychlení. V případě stejně velké působící síly se pomaleji bude rozjíždět autíčko s nákladem. Zrychlení je tedy přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti. Druhý Newtonův zákon nám říká jednu důležitou věc. Kde je síla, tam musí být i zrychlení a naopak. Kde je zrychlení, tam musí automaticky působit nějaká síla. Chcete si udělat představu, jak velká je síla jednoho newtonu?
02:23
Pokus: 3. Newtonův zákon
Třetí Newtonův zákon se také nazývá zákon akce a reakce. Ukážeme si platnost tohoto zákona na odrazu běžce při startu. V okamžiku startu zatlačí běžec chodidlem do startovního bloku. Ve stejném okamžiku vznikne síla opačného směru, kterou startovní blok působí do chodidla běžce. Právě tuto sílu využívají běžci k rychlému startu. Při odstrkování dvou stejně těžkých loděk bidlem se rozjedou obě loďky od sebe stejnoměrně, přestože působila pouze jedna osoba na bidlo. Platí totiž, že jakou silou působí bidlo na loď, takovou silou působí loď na bidlo.
07:26
Pokus: Tíha a beztížný stav
Hmotnost je jednou ze základních vlastností hmoty. Oproti tomu tíha je síla, kterou těleso v gravitačním poli působí na podložku či závěs. A co je vlastně beztížný stav? Beztížný stav může nastat i ve velmi silném gravitačním poli. Nejznámějším případem beztížného stavu je pobyt kosmonautů ve vesmírné lodi na oběžné dráze okolo Země. Také při skákání na trampolíně se gymnastka kromě okamžiku dopadu a odrazu nachází v beztížném stavu. Díky působení tíhy můžeme zjišťovat hmotnost těles. A ukazovala by váha na Zemi stejně jako na Měsíci?
03:20
Pokus: Zákon zachování hybnosti
Tělesa si mohou vzájemnými nárazy hybnost předávat. O tom se přesvědčíme na pokusu s mincemi. Součet hybností v izolované soustavě se nemění. Zákon zachování hybnosti si dokážeme prostřednictvím pokusu s modelem rakety.
05:14
Pokus: Hybnost a impulz síly
Při zastavování automobilu musíme změnit jeho hybnost. Změna hybnosti je definována jako součin brzdné síly a času. Impuls síly má stejnou velikost jako změna hybnosti, kterou způsobuje. Pokud známe změnu hybnosti a dobu, po kterou tato změna probíhá, můžeme vypočítat brzdné a nárazové síly. Jak můžeme účinek hybnosti zmírnit nebo naopak zvýšit?
03:49
Pokus: Síly a pohyb po kružnici
Při pohybu po kružnici působí na těleso dostředivá síla. Na otáčejícím se řetízkovém kolotoči působí na osobu v sedačce tahová síla řetězu a tíhová síla. Jejich výslednicí je síla mířící do středu kolotoče, dostředivá síla. Takto to vidíme z pozice vnějšího pozorovatele. Z pohledu kamery upevněné na kolotoči je osoba na kolotoči v klidu. To můžeme vysvětlit pomocí setrvačné odstředivé síly, která je stejně velká, ale působí opačným směrem než síla dostředivá. Účinky takovýchto setrvačných sil můžeme pozorovat v neinerciální vztažné soustavě.
01:03
Pokus: Vidlička v písku
Ukázka zobrazuje pokus s pískem a vidličkou. Když se na nádobu s vidličkou zasypanou pískem poklepe, vidlička nepůjde vytáhnout.
00:45
Pokus: Roztočená vejce
Uvařené a syrové vejce stejně roztočíme. Které vejce se bude točit déle? Uvařené vejce. Syrové vejce je uvnitř tekuté, roztáčíme jen jeho vnější skořápku. Zatímco u uvařeného vejce se roztočí celá hmota, a proto má větší setrvačnost.
03:44
Pokusy: 1. Newtonův zákon
Jak zní první Newtonův zákon neboli zákon setrvačnosti? Na míč, položený na lavičce, působí dvě síly: tíhová síla Země a tlaková síla lavičky. Obě síly jsou v rovnováze, proto výsledná síla je nulová a míč zůstává v klidu. Stejně je tomu tak i v případě, že se těleso pohybuje rovnoměrně přímočaře. Přesvědčíme se o tom v tramvaji. Jestliže tramvaj stojí, všechna tělesa v ní jsou vzhledem k tramvaji i Zemi v klidu. Pokud se tramvaj pohybuje rovnoměrně přímočaře, opět jsou všechna tělesa vzhledem k tramvaji v klidu, pohybují se vzhledem k Zemi spolu s tramvají. Žádným pokusem se nedá zjistit, jestli tramvaj stojí nebo se pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem. Z hlediska fyziky se jedná o jeden a ten samý pohybový stav. Až když tramvaj brzdí, zatáčí nebo zrychluje, začnou se uvnitř dít podivuhodné věci.
12:26
Pokus: Smykové tření a valivý odpor
Existují dva druhy tření: statické a dynamické. Přičemž statické tření je větší než dynamické. Na čem závisí smykové tření? Tedy tření, které vzniká, pokud smýkáme nějakým předmětem. Závisí především na hmotnosti a na charakteru styčných ploch, které popisuje součinitel smykového tření. Značí se písmenkem f. Proč to na ledu klouže? Jak by vypadal svět bez tření? Jaký je rozdíl mezi smykovým třením a valivým odporem? A jak toho lidé využívají?
10:45
Pokusy: Mechanický tlak
Mechanický tlak je jedním z fyzikálních jevů, který se nám plete do života na každém kroku. Jaké jsou účinky tlakové síly na pružná a nepružná tělesa? Na čem závisí tlak a jaké jsou jeho účinky? Jak se s tlakem vyrovnávají fakíři? Bolelo by víc, kdyby člověku na nohu stoupl slon, nebo slečna jehlovým podpatkem? Proč je ostří nože tak tenké? A jak ždímá vaše pračka?
07:13
Newtonovy pohybové zákony
Tři Newtonovy pohybové zákony popisují vztahy mezi silami, které působí na těleso, a pohybem tohoto tělesa. Mezi tyto zákony patří zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce. Tyto zákony jsou nám představeny v praxi pomocí kulečníkových koulí a lyžařské sjezdovky.
