Největší vzdělávací portál videí v ČR.
menu

Biologie rostlin

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 30

Pokus: Zjištění koncentrace vitamínu C

03:07

Pokus: Zjištění koncentrace vitamínu C

Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.

Genová banka

02:34

Genová banka

V genové bance jsou uloženy vzorky osiv jednou provždy pro budoucí generace. Mohou se tak využít všechny vlastnosti, kterých bylo při jejich šlechtění docíleno, kdyby se náhodou někdy v budoucnu osiva ztratila. V Norsku vzniká tzv. Noemova archa plodin, kde budou uložena všechna semena světa, uchována i tisíce let.

Pokus: Energie v mouce

03:31

Pokus: Energie v mouce

Mouka, získaná rozemletím obilného zrna, je energetickým palivem pro naše tělo. Palivo, kyslík a plamen dohromady explodují! Jak nechat vybuchnout mouku?

Mouka: Bílou či celozrnnou?

02:44

Mouka: Bílou či celozrnnou?

Laboratorně lze i z jediného zrna zjistit, co obsahuje, a v jakém množství - například škrob, lepek nebo bílkoviny. Mouku lze umlít ze zrn různých obilnin, ale i z luštěnin nebo rýže. A to, zda je mouka bílá nebo celozrnná, je určeno mírou zpracování. Bílá mouka je ze zvlášť šlechtěné pšenice a je snadná na zpracování. Zároveň je však méně zdravá.

Staré dobré obilniny

02:18

Staré dobré obilniny

Většina produktů z mouky je z pšenice. Dříve se však pěstovalo více druhů obilnin, které jsou mnohdy zdravější nebo třeba neobsahují lepek. Proto se dnes spousta starých obilnin, jako je pohanka, čirok, proso nebo amarant, začíná opět pěstovat ve velkém. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby se tyto obilniny pěstují a zkoumají. Jak to dělají?

Pokus: Výroba kyslíku

01:59

Pokus: Výroba kyslíku

Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.

Funkce lesa: Zadržování vody

02:29

Funkce lesa: Zadržování vody

V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.

Transgenní stromy jako zdroj energie

02:55

Transgenní stromy jako zdroj energie

Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně, chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu, energetického zdroje.

O rostlinách tropických horských oblastí

06:07

O rostlinách tropických horských oblastí

Jak vypadá tropický horský les, které rostliny zde žijí a jak se přizpůsobují místním podmínkám? Jak loví masožravé rostliny svou kořist a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují mezi lidmi? O rostlinách tropických horských oblastí hovoří Vlastík Rybka, kurátora Botanické zahrady Praha.

O potravinách budoucnosti

10:38

O potravinách budoucnosti

S odborníkem na genetiku plodin o tom, jak nasytit stále rostoucí lidskou populaci. Proč už nestačí konvenční hnojení a které plodiny jsou nadějí do budoucna? Co má společného rostlinná genetika a problémy s hladověním? Proč se šlechtí rostliny? A jsou geneticky modifikované rostliny skutečně zlo? O potravinách budoucnosti hovoří rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel.

O průzkumu tropických lesů

11:20

O průzkumu tropických lesů

Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.

Rostliny a reakce na světlo

07:00

Rostliny a reakce na světlo

Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.

Načíst další videa
Probíhá načítání