V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě cestovatele a spisovatele Jiřího Hanzelky. Poslechněte si, jak se seznámil s Miroslavem Zikmundem, se kterým ve voze značky Tatra procestoval doslova celý svět, a co všechno na svých cestách zažili. Jiří vydal také několik cestopisů a bojoval za toleranci a lidská práva.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
Představení extrémních hodnot meteorologických prvků zaznamenaných na meteorologické stanici Milešovka. Unikátem je i to, že návštěvníci i pozorovatelé musí nahoru vystoupat pěšky. Nevede sem totiž silnice. A jaké nejvyšší a nejnižší hodnoty zde kdy naměřili?
Milešovka je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a meteorologická stanice na jejím vrcholu patří k místům s největrnějším měřením u nás. Kuželovitý tvar hory způsobuje, že naměřené hodnoty meteorologických prvků nejsou ovlivňovány stoupajícími větry, které horu většinou obtékají.
13 823
877
4 921
1 176
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
Zeměpis pro 2. stupeň ZŠ
