Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Právo a politologie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 134

Závislost u žen: Chci zpět svou dceru

14:34

Závislost u žen: Chci zpět svou dceru

Ukrajince Ele žijící v Česku vzaly úřady kvůli závislosti na drogách po porodu dcerku. Sofie byla svěřena do dočasné péče Elině sestře Nataše. Přestože Ela už rok abstinuje, sestra Nataša jí nevěří a s návratem dítěte, ale ani s kontaktem s Elou, nesouhlasí. Ela, která svou sestru celé dětství vnímala jako svůj vzor, se pokouší udělat v situaci jasno s pomocí rodinných konstelací a doufá, že najde dostatek síly vzdorovat sestře. Vybojuje si Ela svou abstinencí dceru zpět?

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?

02:23

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Čím to? Bylo by příliš zjednodušené říct, že je to přirozený rys mladých lidí, kteří si potřebují projít etapou rebelování proti všemu. Mladí lidé se vyznačují i dosud nezkaženými ideály, řídí se často srdcem a zvláště vzdělaní lidé umí navíc rozpoznat, kdy násilí už překračuje mez a je nutné se proti němu veřejně vymezit.

Studenti proti totalitě: Listopad 1989

03:04

Studenti proti totalitě: Listopad 1989

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Tím nejvýznamnějším protestem byla asi demonstrace uspořádaná 17. listopadu 1989. Ačkoli občanské nepokoje probíhaly ve společnosti po celý rok, od tzv. Palachova týdne, byla to právě tato studentská akce, která přerostla v sametovou revoluci a vedla k pádu komunistického režimu. Po 40 letech totality se tak stalo Československo demokratickou zemí.

Studenti proti totalitě: 60. léta

01:44

Studenti proti totalitě: 60. léta

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Na konci 60. let minulého století byli studenti jednoznačně nejaktivnější skupinou ve společnosti, pokud jde o protesty proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Angažovali se v redakcích, tiskli a rozšiřovali letáky a organizovali stávky. Zvlášť silně pak zasáhlo vysokoškolskou obec úmrtí Jana Palacha.

Studenti proti totalitě: Únor 1948

01:54

Studenti proti totalitě: Únor 1948

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Během komunistického převratu, v únoru 1948, byl pochod studentů na Pražský hrad jediným veřejným vyjádřením protestu proti nastupující totalitě. Mnohatisícový dav vysokoškoláků, kteří přišli podpořit prezidenta Beneše a demokratické hodnoty, byl na Hradčanském náměstí a v Nerudově ulici zastaven policií a poté násilně rozehnán.

Sociální reformy: Poválečná Anglie

03:24

Sociální reformy: Poválečná Anglie

Druhá světová válka znamenala pro Velkou Británii velké trauma a zvýšila pocit sociální soudržnosti. V roce 1942 publikoval lord William Beveridge zprávu, jejímž hlavním sdělením bylo, že všem britským občanům bude po válce umožněn důstojný život oproštěný od pěti definovaných sociálních zel. Beveridge navrhoval kromě sociálního pojištění například zavést minimální jednotnou penzi pro všechny nebo vytvořit systém národní zdravotní služby. Obojí funguje dodnes.

Sociální reformy: Bismarckovské Německo

03:40

Sociální reformy: Bismarckovské Německo

Kancléř Otto von Bismarck vládl v druhé polovině 19. století v Německém císařství pevnou rukou, přesto však ani násilím a restrikcemi nedokázal potlačit sílící dělnické hnutí. Nakonec se tak stal paradoxně významným sociálním inovátorem, z jehož reforem těžíme dodnes. Právě Bismarck totiž zavedl povinné sociální a později i zdravotní pojištění, které dělníkům přinesly sociální jistoty v podobě penze nebo finančních náhrad v případě nemocí a pracovních úrazů. Tyto reformy ve finále umožnily Německu ekonomicky růst.

Občanství a občanská výchova

07:30

Občanství a občanská výchova

S pojmem občanství se poprvé setkáváme v antickém Řecku, u nás se o něm začalo mluvit po vzniku samostatné republiky. Lidé se museli naučit, na jakých principech je nový stát založen, a proto se problematika občanské výchovy dostala i do zákonů a na školách se začal vyučovat nový předmět. V dobách komunistického režimu byla občanská výchova poznamenána politickou propagandou, a dodnes tak vůči ní přetrvává nedůvěra. Je však nutné se tohoto předsudku zbavit a na občanské vzdělávání nerezignovat, protože je předpokladem zdravě fungující demokracie.

Mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru

08:57

Mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru

Astronaut NASA Leroy Chiao hodnotí mezinárodní spolupráci při výzkumu vesmíru a naznačuje, kam by se mohlo lidstvo posunout za 20 let. Spolupráce při stavbě a zajišťování provozu mezinárodní stanice ISS přinesla dle jeho názoru i zlepšení vztahů mezi spolupracujícími zeměmi. Navzdory očekávání se ale nezlepšila spolupráce s Čínou. V rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje Leroy Chiao čínský vesmírný program jako těžko předvídatelný. Čína bere svůj vesmírný program velmi vážně, na výzkum vydává po Spojených státech nejvíce finančních prostředků. O záměrech a vizích Číňanů však lze pouze spekulovat na základě informací, které Čína sama oficiálně uvolní.

Anticharta: ofenzivní reakce režimu na opozici

06:26

Anticharta: ofenzivní reakce režimu na opozici

Po vzniku Charty 77 následovala ze strany komunistického režimu odvetná kampaň. Propaganda, která se denně odehrávala především na stránkách Rudého práva, ještě nabrala na agresivitě a intenzitě. Hromadná podpisová akce Anticharty v Národním divadle zdaleka nebyla jediným obludným nápadem komunistů v roce 1977, ale stala se nejznámějším. Desítky oblíbených umělců nahnaných do pasti, bez odvahy se vzepřít. Lze je za to soudit?

Jan Litomiský, signatář Charty 77

06:18

Jan Litomiský, signatář Charty 77

Jan Litomiský se aktivně podílel na činnosti disentu: pořádal semináře, podepsal Chartu 77 a stal se jejím mluvčím pro rok 1987, angažoval se ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Byl proto pochopitelně v hledáčku Státní bezpečnosti a nakonec skončil i ve vězení. To ho však neodradilo, ačkoliv právě členové VONS svou činností velmi dráždili komunistický režim, sledovali totiž dodržování práv a zveřejňovali případy politicky pronásledovaných osob.

Nakladatel Aleš Lederer a Charta 77

03:36

Nakladatel Aleš Lederer a Charta 77

Otec Aleše Lederera patřil k osobám, které komunistický režim pronásledoval. Mimo jiné i za podpis Charty 77. U jeho syna, který byl v té době už dospělý, bychom proto možná očekávali podobné názory a činy. Aleš Lederer však Chartu nepodepsal a vysvětluje proč. Svou roli hrál samozřejmě strach, touha po životě a vytouženém studiu, ale důležitý je i argument osobní svobody. Pokud něco nechci udělat, mám mít právo i na takové rozhodnutí, ať už se ostatním jeví jakkoliv.

Načíst další videa
Probíhá načítání