Úsvit atomového věku

Německý jaderný výzkum a Werner Heisenberg

Na přelomu let 1938 a 1939 došlo v Německu k přelomového vědeckému objevu, totiž ke štěpení jádra uranu. Tato událost stála na samém počátku objevu atomového bomby. Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) zazní v rozhovoru s historikem vědy bližší předpoklady německého jaderného výzkumu. Dále je pak představen Werner Heisenberg, hlavní osobnost tehdejší německé vědecké scény. Rozhovor se soustřeďuje zejména na otázky, proč Heisenberg neemigroval do USA, zda ho lze jako vědce srovnávat s Oppenheimerem nebo jak málo stačilo k tomu, aby se stal objektem atentátu.

Česká stopa v projektu Manhattan: Georg Placzek

Od roku 1942 probíhal v USA tajný projekt s cílem vynalézt atomovou bombu. Na projektu, který nesl název Manhattan, se podílelo mnoho vědců z Ameriky, ale i z Evropy. A pro nás může být obzvlášť zajímavé, že v programu participovali i dva vědci, kteří pocházeli z Československa, Lilli Hornigová a Georg Placzek. A právě Placzkovi, rodákovi z Brna, se věnuje výsek z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025). Blíže jsou představeny jeho studijní a vědecké aktivity a samozřejmě i účast na projektu v Los Alamos.

Výzkumné středisko v Los Alamos

Od roku 1942 probíhal v USA v rámci tzv. projektu Manhattan utajený výzkum atomové bomby. Jeho hlavní výzkumné středisko bylo tehdy v Los Alamos. Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) zjistíme nejen důvody, proč padla volba právě na tuto lokalitu, ale i to, že toto hlavní centrum výzkumu mělo po celých Spojených státech desítky detašovaných pracovišť, která zajišťovala zejména potřebné zdroje. V rozhovoru s odborníkem se řeší rovněž otázka přísného utajení projektu, tedy to, že o skutečném cíli projektu vědělo jen minimum lidí, včetně těch, kteří se na něm i podíleli.

(Ne)možné předpoklady úspěchu projektu Manhattan

Od roku 1942 probíhal v USA přísně utajovaný projekt, jehož cílem bylo vynalézt atomovou bombu. Projekt nesl název Manhattan a podíleli se na něm přední vědci z Ameriky i z Evropy. V ukázce ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) se diskutuje o tom, nakolik byl z pohledu tehdejších možností výsledek projektu vůbec reálný a také kterým hlavním ekonomickým, organizačním i průmyslovým problémům musel čelit. Mimo jiné zjistíme i to, jaký je rozdíl mezi typy uranu 235 a 238.

Einsteinův dopis Rooseveltovi o atomové bombě

Na přelomu let 1938 a 1939 došlo v Německu k objevu rozštěpení jádra uranu. Společnost si samozřejmě uvědomovala, že takový objev - zrovna v Německu - s sebou může přinést ničivé důsledky. Stejné pocity sdílela i řada vědců, včetně Alberta Einsteina nebo Lea Szilárda. V pasáži ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) se více dozvíte o tom, jaké reakce vyvolal jejich dopis americkému prezidentovi Rooseveltovi, i o tom, jaké stanovisko k tomuto dopisu Einstein zastával po válce.

Každodennost personálu při výzkumu v Los Alamos

V Los Alamos v Novém Mexiku probíhal od roku 1942 v rámci tzv. projektu Manhattan výzkum atomové bomby. Ve videu ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku se tentokrát blíže dozvíme o každodenním životě lidí, kteří se na projektu podíleli. Jak trávili dny volna, jaký byl průměrný věk personálu nebo co ve středisku představovalo naprostý luxus.