Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Hyde Park Civilizace

#

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 87

Sonda Beresheet: Úspěch nebo neúspěch

04:39

Sonda Beresheet: Úspěch nebo neúspěch

„Neúspěch je součástí úspěchu,“ říká vývojář Diego Saikin v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem. Diego Saikin byl členem týmu SpaceIL, který připravil a realizoval první izraelskou misi na Měsíc. Sonda Beresheet sice nezvládla poslední fáze přistání na povrch Měsíce, přesto hodnotí Diego Saikin misi jednoznačně jako úspěch. Podívejte se také na stručný výčet dosavadních misí na Měsíc a dozvíte se i proč Diego považuje izraelskou cestu za úspěšnou.

Diego Saikin na ČVUT

12:43

Diego Saikin na ČVUT

Vývojář Diego Saikin byl členem týmu SpaceIL, který připravil a realizoval první izraelskou misi na Měsíc. V pořadu Hyde Park Civilizace, kde byl hostem redaktora ČT Daniela Stacha, hovoří také o svém studiu na ČVUT, kde se zabýval bezpilotním létáním, konkrétně projektováním dronů. Jeho diplomová práce byla vydána ve vědeckém časopise a prezentována na prestižní robotické konferenci. Dozvíte se, jak na studium na ČVUT vzpomíná i jak univerzitu hodnotí. Zajímavé je také, jak vidí sám sebe ve srovnání s pohledem českých kolegů z výzkumné skupiny.

Malá země, velké sny

14:07

Malá země, velké sny

Přes neúspěšné přistání naplnila sonda Beresheet jeden ze svých hlavních cílů: probudit v dětech zájem o techniku, motivovat je ke studiu technických oborů a otevřít jim cestu ke splnění snů. K tomu, o čem někteří mluví jako o Apollo efektu, přispělo i emocionální selfie sondy pořízené těsně nad povrchem Měsíce. Po neúspěšném přistání se o pokračování projektu Beresheet hodně mluvilo. Aktuálně se v týmu SpaceIL zamýšlí nad konceptem nové mise. 0 tom všem hovoří vývojář Diego Saikin s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.

Měsíční sonda Beresheet

12:06

Měsíční sonda Beresheet

Nejmenší, nejlehčí, nejlevnější plavidlo, jaké se kdy pokoušelo přistát na Měsíci – tak charakterizuje vývojář Diego Saikin izraelskou měsíční sondu Beresheet v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace. Jaký byl vědecký náklad sondy, co si objednala NASA i proč byla ve vybavení sondy tak zvaná digitální časová kapsle. Zda kapsle obsahovala genetické vzorky ze Země, zůstane asi tajemstvím. Co ale není tajemstvím je, jak Beresheet dopadla. Sledujte, jak probíhala cesta sondy k Měsíci, závěrečné fáze přistávání na povrch Měsíce i co se pokazilo.

Začátky izraelské cesty na Měsíc

09:14

Začátky izraelské cesty na Měsíc

Začalo to jednou výzvou na Facebooku, schůzkou tří nadšenců v Tel Avivu u piva a ubrouskem s návrhem první soukromé mise na Měsíc. Pokračovalo to založením společnosti SpaceIL a účastí v soutěži Google Lunar X Prize. Vývojář Diego Saikin vypráví o začátcích izraelské cesty na Měsíc i o svém zapojení do vývoje sondy Beresheet v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu

04:04

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu

První hlubinné úložiště radioaktivního materiálu budují ve Finsku. Úložiště by mělo pojmout vyhořelé palivo ze dvou fungujících finských elektráren. Spolu s Danielem Stachem se v pořadu Hyde Park Civilizace se podívejte, jak by mělo toto úložiště fungovat a jak se do něj bude radioaktivní odpad přepravovat.

Mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru

08:57

Mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru

Astronaut NASA Leroy Chiao hodnotí mezinárodní spolupráci při výzkumu vesmíru a naznačuje, kam by se mohlo lidstvo posunout za 20 let. Spolupráce při stavbě a zajišťování provozu mezinárodní stanice ISS přinesla dle jeho názoru i zlepšení vztahů mezi spolupracujícími zeměmi. Navzdory očekávání se ale nezlepšila spolupráce s Čínou. V rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje Leroy Chiao čínský vesmírný program jako těžko předvídatelný. Čína bere svůj vesmírný program velmi vážně, na výzkum vydává po Spojených státech nejvíce finančních prostředků. O záměrech a vizích Číňanů však lze pouze spekulovat na základě informací, které Čína sama oficiálně uvolní.

Jak atraktivní je výzkum vesmíru?

04:03

Jak atraktivní je výzkum vesmíru?

Co pomohlo Leroyovi Chiaovi stát se astronautem? Co ho v dětství motivovalo k zájmu o techniku? A je výzkum vesmíru i dnes pro mladé lidi dostatečně atraktivní a motivující? Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem hovoří o své snaze popularizovat vesmírný výzkum. Jako spoluzakladatel a šéf One Orbit využívá vlastní příběhy, aby nabídl nejen odborné veřejnosti jiný pohled na známá témata.

Jak a kdy na Mars

03:43

Jak a kdy na Mars

Dlouhodobým cílem člověka v dobývání vesmíru je cesta na Mars. Jak velkým krokem k cestě s lidskou posádkou je program Mars 2020? Mise roveru Perseverance navazuje na předchozí výzkumy a zjištění vědecké laboratoře známější pod pojmenováním vlastního vozítka Curiosity. Dokážeme si představit, jaký dopad na společnost by mělo objevení stop existence biologického života na Marsu? Jak velkou motivací by to bylo k vyslání člověka na Mars? A kdy by k tomu mohlo dojít? Astronauta NASA Leroye Chiao zpovídá redaktor ČT Daniel Stach v pořadu Hyde Park Civilizace.

20 let Mezinárodní vesmírné stanice ISS

03:48

20 let Mezinárodní vesmírné stanice ISS

Co přinesla lidstvu Mezinárodní vesmírná stanice za 20 let nepřetržitého provozu? A jaká je její budoucnost? Lidem přinesla především sebedůvěru a ukázala, čeho mohou dosáhnout, když spojí své síly a spolupracují. Z čistě technického hlediska je stanice prostorem pro testování různých systémů, zdravotnických opatření, biologických experimentů. Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem hovoří i o budoucnosti stanice. Bude Měsíc vhodnějším místem pro stavbu nové stanice, která by se případně mohla stát i odrazovým můstkem pro cestu na Mars?

Život na Mezinárodní vesmírné stanici

05:40

Život na Mezinárodní vesmírné stanici

První posádkou dlouhodobě obývající Mezinárodní vesmírnou stanici ISS byla tzv. Expedice 1. Jejím hlavním úkolem byla aktivace stanice, oživení systémů a zabezpečení spojení se zásobovacími loděmi. Poslechněte si, co řešili astronauti Sergej Krikaljov a Bill Shepherd při prvním vstupu na vesmírnou stanici. Kdo z nich tam byl první? Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem dále hovoří o tom, jak se podoba stanice během doby proměnila, proč na svou zatím poslední cestu letěl ruskou lodí Sojuz i jaké druhy experimentů, a ne nutně vždy vědecké, se na vesmírné stanici prováděly.

Poslední mise raketoplánů

01:58

Poslední mise raketoplánů

Program raketoplánů trval 30 let a jako vesmírná plavidla dodnes nebyly co do vybavení a využitelnosti překonány. Na oběžnou dráhu Země pohodlně vynesly 7 astronautů a až 25 tisíc kg nákladu. Jejich přínos pro stavbu vesmírné stanice ISS byl zásadní, vedle toho sloužily i jako velmi dobře vybavené výzkumné stanice. Astronaut NASA Leroy Chiao byl letovým specialistou posádky mise STS-92, která byla poslední přípravnou misí před uvedením vesmírné stanice ISS do provozu. Leroy Chiao o tom hovoří s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.

Načíst další videa
Probíhá načítání