Maxík a jeho ohniví kamarádi vás naučí, jak uvařit jednoduché recepty.
Jak se v první polovině 20. století změnila česká kuchyně? Podíváme se, jaký vliv měly na vývoj technologie jako myčky, sporáky, mixéry a jiné, které lidem šetřily čas. Také se dozvíme jaké změny s sebou přinesly světové války.
Kuchyně šlechty a prostých lidí v 19. století se nijak zásadně nelišila. Obě skupiny si dopřávaly podobná jídla jako lívance se žahourem nebo různé ptactvo. Dozvíte se, jak se připravovaly lívance a odkud se vzal řízek.
Napoleon Bonaparte byl velký vojevůdce, ale na jídlo si moc nepotrpěl. Přesto měl zástup kuchařů, kteří se starali o nejrůznější pochoutky pro císařský stůl. Rádi například tvořili zákusky s motivy z dějišť z Napoleonových bitev.
Rudolf II. přemístil svůj císařský dvůr do Prahy. S sebou si vzal kromě různých služebníků i kuchaře a cukráře, kteří obohatili českou kuchyni o různé sladkosti. Rudolf II. si cukrovinky rád dopřával, přestože byl v té době cukr velice drahý.
Dějiny ovlivňují jídlo a jídlo dějiny. Když Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, objevil tak i zcela jinou kuchyni. Indiáni v Americe pěstovali plodiny jako brambory, rajčata či kakao, které Evropané do té doby neznali. Dnes už si bez těchto a mnohých dalších potravin naši kuchyni představit nedovedeme.
Přestože středověká kuchyně byla zdravá, lidé často umírali na různé infekční nemoci, ale i hladem. V této těžké době vládl Karel IV., který povznesl českou kulturu na evropskou úroveň a z Prahy vytvořil Evropskou metropoli. Panovník si nejvíce pochutnával na jáhlové kaši se sušeným ovocem.
V raném středověku lidé jedli většinou jen dvakrát denně. Strava bohatých a chudých se lišila nejen v počtu chodů, ale i v servírovaných potravinách. Zvěřinu a sladkou kaši si mohlo dopřát jen panstvo. To kupodivu opovrhovalo sýrem. Specialitou byla též pučálka, o níž se dozvíte ve videu.
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Kdo vyrobil první sýr, se už dnes nedozvíme, ale jisté je, že Římané znali první recepty na trvanlivé sýry. Jak už to tak v dějinách gastronomie bývá, nejspíš za to mohla náhoda. Výroba sýra se pak s vojenskými výpady Římské říše rozvinula po celé Evropě.
Starověké Řecko ovlivnilo další země nejen svým uměním, kulturou, ale i kuchyní. Říká se, že evropská civilizace začala u stolu kolem roku 800 před naším letopočtem právě ve starověkém Řecku. Rozloha starého Řecka byla ohromná, mělo tak možnost ovlivnit mnoho národů.
Čína je nejstarší žijící kultura, která se zachovala dodnes. Rýže a proso se v Číně pěstuje již od nepaměti. A to, co staří Číňané vypěstovali, uměli také uvařit. Dnes se rýže podává všude na světě.
Strava starých Egypťanů byla opravdu pestrá. Úrodné údolí kolem Nilu poskytovalo vždy dostatek jídla i pití. Luštěniny, zelenina, ovoce, chléb, koláče, ale i ryby, drůbež a hovězí. Znali i příznivé účinky cibule a česneku na lidské zdraví. Vzácně si také pochutnali na koze či ovci.
Lidé v neolitu si začali sami pěstovat plodiny. První vyšlechtěné plodiny jsou pro nás důležité i dnes. Však z takové pšenice a ječmene pečeme chléb a vyrábíme pivo. U obydlí se objevila první zvířata a my začínáme mluvit o domestikaci. Ale tenkrát nebylo možné žádné maso skladovat, proto se zvířata vykrmovala až do té doby, než bylo potřeba maso.
13 220
742
4 510
1 241
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.