Drogy

Někdo ze třídy mi nabízí jointa, kratom nebo HHC medvídky

Říká, že je normální a legální si to dát a že to dělají všichni. Přemýšlím, co odpovědět, nechci vypadat trapně, ale zároveň se mi to nelíbí.

Jak se mám zachovat?

• Máš právo říct NE

  

  Odmítnutí není trapné. Naopak, ukazuje to, že máš vlastní názor a nenecháš se do něčeho nutit. Když řekneš ne, jsi vlastně odvážný/odvážná, protože jdeš za tím, co chceš ty. Praví kamarádi to budou respektovat.

  Jak odmítnout?

  • Krátce a jasně: „Ne, nechci."
  • Nebo s humorem: „Dík, já radši čokoládu."
  • Nebo změň téma: „Hele, viděli jste včera ten zápas?"

• Zjisti si víc

  

  Nenech se zmást řečmi typu „to nic nedělá" nebo „to je jen sranda". Každý člověk reaguje jinak – to, co bylo „v pohodě" pro kamaráda, může být pro tebe průšvih.

  Někdy látka vypadá nevinně – bonbon, sušený list – ale nikdy nevíš, co v tom opravdu je (poměr účinných látek se může lišit např. u každého bonbonu HHC nebo u každé odměrky kratomu).

  Kde najdeš spolehlivé informace?

  • Zkus online poradnu SANANIM – anonymně se zeptáš na cokoliv.
  • Můžeš se zeptat i učitele, školního psychologa nebo někoho, komu věříš.

• Je dobré vědět, že...

  
  • Tvůj mozek se ještě vyvíjí. Až do konce dospívání se v mozku vytvářejí nové spoje. Drogy tenhle proces mohou narušit – třeba zhoršit paměť, učení nebo náladu.
  • Dětské tělo reaguje jinak než tělo dospělého. Má jiné rozložení vody a tuku, takže se látky v těle rozpouštějí a ukládají odlišně. To může měnit, jak rychle a jak silně účinky nastoupí.
  • Tvůj metabolismus je odlišný. U dětí se některé látky rozkládají jinak – účinek drogy tak může být silnější nebo může trvat déle.
  • Reakce jsou nepředvídatelné. Někdo se může cítit uvolněně, jiný začne mít úzkost, třes, může zvracet nebo se mu udělá fyzicky špatně. Nedá se dopředu říct, co se stane právě tobě.
  • Drogy mohou mít dlouhodobý dopad. Zatímco dospělý si může po jedné zkušenosti říct, že mu to nesedí, u dítěte nebo dospívajícího může i jednorázové užití ovlivnit vývoj mozku a způsobit problémy, které přetrvávají (např. horší koncentrace nebo častější změny nálad).

• Co když už jsem to zkusil/a?

  

  I to se může stát. Možná se chceš někomu svěřit a máš z toho strach.

  • Nemusíš v tom být sám/sama – můžeš si promluvit s dospělým, kterému věříš.
  • Můžeš to probrat anonymně v poradně – nikdo tě nebude soudit ani poučovat. Tady najdeš Mapu pomoci, kde jsou kontakty na poradny ve tvém okolí.

  Důležité je ozvat se včas, když máš pocit, že to není v pořádku.

• Co dělat, když je někomu špatně?

  
  • Neutíkej pryč – zavolej dospělého (učitele, trenéra, rodiče).
  • Když je to vážné – člověk je v bezvědomí, špatně dýchá, má křeče – volej 155 (záchranku).
  • Neboj se, že se dostaneš do průšvihu. Důležité je, aby byl ten člověk v pořádku.