Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Staroměstská poprava 1621

Staroměstská poprava 1621: Událost, která změnila běh našich dějin

České stavovské povstání, které vypuklo v roce 1618, ohrozilo samu existenci podunajské monarchie. Tu v té době budovali Habsburkové již téměř sto let a samozřejmě nechtěli její konec připustit. Po šarvátce a porážce českých stavů na Bílé hoře se očekávalo exemplární potrestání viníků a také zastrašení všech, kteří by s podobnými nápady mohli v budoucnu přijít. Zplnomocněnec Karel I. z Lichtenštejna tak pod císařovým tlakem sestavil seznam, na němž se ocitla celá řada jeho bližších či vzdálenějších příbuzných. Seznam těch, kteří měli v chaosu, jenž ovládl české země, zmizet z povrchu zemského.

Stáhnout materiály

staromestska-poprava

Jednadvacátý červen 1621 je považován za jeden z nejtragičtějších dnů v celých našich dějinách a exekuce na Staroměstském náměstí za zřejmě nejkrutější událost, jakou Praha pamatuje. Podívejte se, co nám po popravě 27 českých pánů dodnes zbylo a co se nejspíš do dnešních dnů promítá do naší národní povahy. Přestože se historicky nacházíme už v novověku, metody použité při popravě byli spíše středověké. Lidé, kteří rozkolísali systém a zvolili si vzdorokrále, ale nejspíš nemohli očekávat nic jiného. A co si z toho můžeme vzít my dnes? Třeba to, že žádná radikální řešení nepřinášejí v konečném důsledku nic dobrého. A to pro nikoho. Zpracovali jsme pro vás materiály, které vám mohou pomoci pochopit proč.

Zobrazit další materiály
Důsledky bitvy na Bílé hoře

04:31

Důsledky bitvy na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře patří k nejznámějším bitvám českých dějin i přesto, že z vojenského hlediska byla spíše šarvátkou. Jedním z jejích důsledků byla v létě roku 1621 poprava 27 představitelů stavovské opozice na Staroměstském náměstí. Jaké další důsledky měla bitva pro tehdejší společnost?

Příprava Staroměstské exekuce

04:54

Příprava Staroměstské exekuce

Bezprecedentního potrestání českých stavů po bitvě na Bílé hoře se ujal Karel I. z Lichtenštejna. Císař ho jmenoval královským místodržícím a předsedou soudního tribunálu nad stavovskou opozicí. Karel I. zajistil majetek emigrantů, zavedl cenzuru, dal uvěznit největší rebely a sepsal seznam hlavních strůjců. Dlužno říci, že dopřál obviněným stavům čas na útěk a žádal císaře o milost pro obžalované.

Soud s povstalci a staroměstská exekuce 1621

12:19

Soud s povstalci a staroměstská exekuce 1621

Bitva na Bílé hoře znamenala prohru českého stavovského povstání. Následovalo soudní řízení, v němž se zjišťovala vina představitelů stavovské opozice. Výsledkem bylo rozhodnutí o 28 hrdelních trestech. Na jednom z odsouzených byl trest vykonán posmrtně, protože čtrnáct dní před exekucí spáchal sebevraždu. Do historie tak vstoupila informace o 27 popravených českých pánech. Ale páni (představitelé vyšší šlechty) byli jen tři, deset bylo rytířů (představitelé nižší šlechty) a sedmnáct měšťanů. Jak probíhal soud? A jaký byl průběh popravy? Podrobnosti probereme v následujícím videu.

Staroměstská exekuce 1621

10:20

Staroměstská exekuce 1621

České stavovské povstání ukončila bitva na Bílé hoře, ale skutečnou tečkou byla až poprava 27 představitelů stavovské opozice. Dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře skončil život 3 pánů, 7 rytířů a 17 měšťanů. Mnohá jejich jména patří mezi známá, například Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebo Jan Jessenius. Podívejte se na osudy několika méně známých popravených.

Tresty v Čechách: Jan Jesenius

24:44

Tresty v Čechách: Jan Jesenius

Jedním z 27 popravených představitelů stavovské opozice v červnu 1621 na Staroměstském náměstí byl i lékař a rektor pražské univerzity Jan Jesenius. Čím si autor první veřejné pitvy v českých zemích vysloužil nepřízeň Habsburků a proč dostal hrdelní trest? Může být člověk popraven za to, že je ve své době odlišný? Nebo když je ve špatný čas na špatném místě?

Pavel Stránský ze Zap

08:52

Pavel Stránský ze Zap

Pavel Stránský ze Zap přijal nabídku z Leydenu, aby napsal zevrubné dílo o českém státu. Vzniklé dílo jménem O státě českém bylo jedním ze svazků velké encyklopedické řady věnované bývalým i současným státním útvarům tehdejšího světa. Pojednávalo o zeměpisných reáliích českého státu, českých knížatech a králích, vztahu k německé říši či o povaze Čechů. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Pavel Stránský působil, popisuje vznik jeho děl a vše zasazuje do dobového kontextu.

Pavel Skála ze Zhoře

11:37

Pavel Skála ze Zhoře

Historie církevní patří mezi stěžejní díla zachycující českou historii. Tento obsáhlý rukopis napsal v první polovině 17. století historik Pavel Skála ze Zhoře, který unikl pronásledování kvůli své účasti na stavovském povstání prostě proto, že si na něj žádný z vyšetřovatelů nevzpomněl. Prahu opustil brzy po osudné bitvě na Bílé hoře a uchýlil se do saského exilu. O životě a díle Pavla Skály ze Zhoře vypráví historik Petr Charvát.

Jan Amos Komenský

11:59

Jan Amos Komenský

„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.

Život a smrt Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic

12:37

Život a smrt Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic

Život renesančního kavalíra Kryštofa Haranta by vydal na několik životů. Vzdělaný šlechtic prožil část svého života na panovnických dvorech, napsal několik hudebních skladeb, do literatury se zapsal svým známým cestopisem o putování do Svaté země a do historie aktivní účastí na stavovském povstání. Dokonce podle legendy měl se svými vojsky ostřelovat císařskou rezidenci ve Vídni. Jeho život jako jednoho z tří českých pánů, tedy příslušníků nejvyšší české šlechty, ukončila poprava na Staroměstském náměstí v červnu 1621.

Probíhá načítání