Českoslovenští a čeští prezidenti byli vnímáni vždy jako významní reprezentanti státu či systému. Podívejme se, jaký tento obraz byl, jak se proměňoval a jak se v činech a projevech prezidentů odrážela doba a systém.
Pracovní list je k tématu mnichovské dohody. Jeho hlavní náplní je práce se dvěma videi – jedno shrnuje základní faktografii, druhé pak analyzuje důvody, které vedly Francii a Velkou Británii k podpisu mnichovské dohody.
Hlavní cíle PL jsou následující: žák odpoví na otázky na základě informací z videa a historického pramene (rozvoj čtenářské a historické gramotnosti), aktivně se zapojuje do diskuse a hodnotí důvody Francie a Velké Británie k přijetí dohody.
Likvidace obce Lidice se stala symbolem nacistických válečných zločinů. V průběhu druhé světové války však nebyla jedinou. Tento pracovní list je založen jak na samostatném vyhledávání informací, tak na práci s výchozími videi.
Pracovní list umožňuje žákům zabývat se do hloubky reflexí vypálení Lidic v poválečném Československu. Je určen žákům druhého stupně, a především žákům středních škol. Žáci se díky pracovnímu listu seznámí s ohlasem vypálení Lidic a Ležáků v dobovém tisku a ve filmovém týdeníku.
Cílovou skupinou jsou žáci SŠ s jazykovou úrovní B1–B2. Žáci se seznámí s významnou historickou událostí, a tou je podepsání Mnichovské dohody. Během práce na pracovním listu si rozšíří svou slovní zásobu v souvislosti s tímto tématem.
Zde najdete řešení pracovního listu Mnichovská dohoda. Žáci se v něm seznámí s významnou historickou událostí, a tou je podepsání Mnichovské dohody. Během práce na pracovním listu si rozšíří svou slovní zásobu v souvislosti s tímto tématem.
