Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Projevy zrychlené eroze půdy se objevují od té doby, kdy člověk začal narušovat přirozený půdní kryt tvořený převážně lesními porosty. Přitom les nejen půdu chrání, ale pomáhá ji také vytvářet. Kde jsou riziková místa a jak chránit lesní půdu před negativními účinky ztráty půdního krytu? Za jak dlouho vznikne jeden centimetr půdy? Co pomůže při její ochraně?
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
Krátká ukázka o Měsíci a jeho vlivu na Zemi. V ukázce se dozvíme, jak vznikl Měsíc a jak nás ovlivňuje a co by se stalo, kdyby Měsíc zmizel.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
V únoru 2019 bylo u Božího Daru v Krušných Horách tolik sněhu, že ke změření jeho výšky nestačila ani 3 metry dlouhá sonda. Na každém metru čtverečním zde bylo přes 400 litrů vody. Vodohospodáři proto hledají způsoby, jak na jaře během tání co nejvíce vody pod horami zachytit a využít tak její zásoby.
Pořad ukazuje, jak vypadala Vltava před stavbou Vltavské kaskády. Stavba štěchovické přehrady znamenala konec plaveb šífařů dolů po řece.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
Trvale zmrzlá půda, tzv. permafrost, který leží nehluboko pod povrchem, způsobuje, že je rovinatá aljašská krajina pokryta bažinami. Reportáž také ukazuje, jaké části Aljašky pokrývá trvale zmrzlá půda a kde má maximální mocnost.
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
13 871
780
4 749
1 352
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
