„Jsou na světě ještě místa, kde je voda čistá.“ Jedním z nich je právě oblast Bílých Karpat a okolní příroda, které navštívíte s medvíďaty. Naučíte se s nimi vnímat krásy naší vlasti a milovat kulturní dědictví. Projdete se bukovými lesy kolem vysílače Velká Javořina. Navštívíte skanzen ve Strážnici a propadnete kráse modrotisku, malovaného nádraží nebo vám učaruje zdejší vinohrad.
Belize je samostatným státem od 80. let minulého století, dodnes je však členem Commonwealthu. Jako jeden z mála států Střední Ameriky nebyla tato země španělskou kolonií. Na území o podobné rozloze jako Morava najdeme rozmanitou přírodu. Zatímco na pobřeží se vyskytuje korálový útes (druhý největší na světě), vnitrozemí pokrývá tropický deštný les se zachovalými prvky civilizace Mayů.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Jakmile se otevře v Amazonii nové ropné pole, vybuduje se i nová dopravní komunikace. Silnice, které spojují ropná naleziště, přináší ekonomický růst a zaměstnanost, ale jen někomu. Zároveň je vstupní bránou k další devastaci a kolonizaci tropického deštného lesa a k ničení původních komunit. Čím více silnic, tím rychlejší je odsun zdejšího přírodního bohatství.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
Na území Švédska se nachází rozmanitá přírodní prostředí. Od slunných pláží přes jezera, močály a severské lesy až po tundru za polárním kruhem. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění je místní příroda velmi zachovalá. Ve Švédsku tak najdeme 30 národních parků, dva z nich nyní navštívíme. Nejprve nejstarší švédský národní park Hamra, následovat bude prohlídka parku Färnebofjärden.
Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
V úryvku z pořadu Nedej se (2025) půdní mikrobiolog a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko vysvětluje, v čem spočívá jedinečný význam nově vyhlášené CHKO Soutok. Jde o poslední souvislý komplex lužních lesů na našem území.
Prohlédneme si Českomoravskou vrchovinu a její dílčí celky – Žďárské vrchy, které jsou zároveň CHKO, Javořickou vrchovinu s nejvyšším bodem celé Vysočiny, Křemešnickou vrchovinu s léčivými prameny nebo Hornosvrateckou vrchovinu, která je pozoruhodná rozsáhlými listnatými lesy.
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
