Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje historické způsoby tvoření názvů zemí a odlišnost od názvů dnešních.
Plány na vybudování megalomanského vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe snad míří do propadliště dějin. Avšak potenciální následky pro životní prostředí a způsob argumentace, kterým se plavební kanál prosazoval, mohou být mementem pro budoucnost. Pořad, který vznikal v době, kdy se s vodní stavbou ještě počítalo, ukazuje, jak může souviset ochrana unikátních krajinných prvků a snahy o splavnění meandrující řeky s dlouhodobým plánováním dopravní infrastruktury. Pokud stát nemá vizi, jak by měla vypadat dopravní síť za deset či dvacet let, pak může zbytečně přicházet o krajinné prvky s nevyčíslitelnou ekologickou hodnotou. Další věcí, o které se nemluví, je případná dopravní indukce.
Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.
Česká republika má vysoký potenciál využít větru k výrobě čisté energie. Průměrná větrná elektrárna dokáže vyrobit elektrickou energii pro stovky domácností. Při nastavení rozumných podmínek z ní mohou profitovat uživatelé, obce i životní prostředí. Jak na to?
Udělejte si komplexní náhled na problém odpadů. V ČR se separuje přibližně 70 % plastového odpadu. Podle autorizované firmy EKO-KOM, která v ČR vymýšlí a platí třídění obalů, nás to řadí na evropskou špičku. Úspěch by to byl ale pouze tehdy, kdybychom těchto 70 % uměli zrecyklovat do nových výrobků. To se však neděje – levnější je vyrobit nové plastové obaly z ropy. Fakt, že se stát a EKO-KOM soustředí na třídění, nikoliv na skutečnou recyklaci, má své důsledky. Jak se vlastně plasty mohou zpracovat?
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
Rozhovor s vědcem z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, v.v.i. Pavlem Hejdou o pohybu severního magnetického pólu Země, příčinách pohybu magnetického pólu a o modelu magnetického pole Země.
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Průběh třetí přímé volby prezidenta v ČR, a to včetně prezidentských kampaní jednotlivých kandidátů, záběrů ze sčítání hlasů a výsledků voleb, prohlášení kandidátů bezprostředně po zjištění výsledku voleb i autentických záběrů ze setkání s občany, nabízí dokument Na Hrad od Johany Šulcové, redaktorky ČT.
Symbolem prezidentských voleb v ČR v roce 2023 se stala píseň s názvem Jednou budem dál. Rozhovor se zakladatelem kapely Spirituál kvintet Jiřím Tichotou přináší zajímavosti, například že kromě prezidentské volby 2023 je spojována také s Václavem Havlem, ale dokonce i s Georgem Bushem. Proč si lidé tuto píseň oblíbili? A co symbolizuje?
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i tradiční běh o Barchan, připomínající dávnou historii města Jemnice. Proč se tu běhá o podivné ceny?
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
13 191
740
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
