Když děti učí telka! Jaké jsou nejdelší řeky v České republice? Zjistěte to s námi a propojte vlastivědu s matematikou. Zkuste jejich délku toku vyčíst z grafu. Nejprve podle grafu odhadneme jejich délku a pak si náš odhad zpřesníme a ověříme. Budeme i porovnávat a zjišťovat, o kolik je která řeka delší.
Sázava je jednou z nejvýznamnějších řek České republiky. Pramení u obce Cikháj nedaleko Žďáru nad Sázavou a celý její tok až k ústí do Vltavy má délku 226 km. Charakteristická je také její nažloutlá barva, což souvisí s odnosem jílovité půdy. Svoji oblibu si získala zejména u vodáků a trampů, pro něž je až posvátnou řekou.
Co je to krajina? Jaké typy krajiny známe? A jak ji můžeme zakreslit? Moudronos nám ukáže mapy, seznámí nás s podnebím, počasím i s teplotami. Podíváme se na řeky a dozvíme se, jak můžeme o krajinu kolem sebe pečovat.
Kam až sahá historie snah o vytvoření kanálu Dunaj-Odra-Labe? S myšlenkou propojit Dunaj se Severním mořem si údajně pohrával už Karel IV. Reportáž přináší stručný přehled historie plánování kanálu, který by propojil evropská moře.
Řeka Berounka patří mezi poslední české vodní toky, které nejsou zasaženy umělými regulacemi a hrázemi na březích. Díky tomu v povodí funguje říční eroze i akumulace, jak můžeme vidět například v oblasti CHKO Křivoklátsko, se kterou je Berounka neodmyslitelně spjatá.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku něco nového o České republice. Uvědomme si, že se ČR nachází v mírném podnebném pásu. Prozkoumejme povrch ČR. Navštivme města, řeky a pohoří. A objevme chráněné druhy živočichů žijících na našem území.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
V tomto videu, které je vhodné jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince, se děti seznámí s klíčovými událostmi a osobnostmi české historie. Díl je zaměřený na období protektorátu. Je vhodný především pro mírně pokročilé žáky staršího školního věku.
Napadlo vás někdy, co všechno může být pod vodou? Některé naše vodní plochy ukrývají na svém dně tajemství. Pod vodou totiž leží zatopené domy a vesnice. Na dnech dvacítky našich přehrad je zatopeno asi 120 obcí. Pod hladinou Orlíku například najdete přes 650 stavení. Domy se zatápěly proto, že bylo potřeba postavit přehrady, získat vodu a pořídit si na ochranu proti povodním.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
