06:21
Bajka O lvu a myši, kterou předčítá herec Tomáš Töpfer. Příběh vypráví o starém lvu, který se jednoho dne slituje nad myší a pustí ji ze svých spárů na svobodu. Když ho později zajme lovecká výprava, oplatí mu myška jeho laskavost. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pohádka O Červené karkulce i s pokračováním, kterou předčítá herec Jiří Dvořák. Příběh vypráví o holčičce s červenou čepičkou jménem Karkulka. Vydává se na návštěvu za babičkou do chaloupky v lese. Z babičky se však vyklube převlečený vlk a Karkulku sní. Zachrání ji až myslivec. Za nějakou dobu pak Karkulka potkává vlka znovu. Společně s babičkou na něj ale tentokrát nachystají past.
Pohádka O dvanácti měsíčkách, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o Marušce, kterou v zimě vyžene zlá macecha a nevlastní sestra ven pro jahody, borůvky a jablíčka. Laskavé Marušce však s úkoly pomůže dvanáct kouzelných bratrů měsíčků.
Pohádka Medvěd a liška, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o lesní chaloupce, ve které spolu bydlí medvěd a liška. Jejich poklidné soužití je však ohroženo, když jednoho dne najde medvěd v lese med.
Pohádka Děti se zlatými vlasy, kterou předčítá herec Josef Abrhám. Příběh vypráví o králi, který splní přání třem sestrám. Jedna si přála stát se královnou a porodit mu zlatovlasé děti. Když se tak však stane, nechá děti králova matka hodit do řeky. Naštěstí je zachrání mlynář. Zjistí však někdy, kdo je jejich pravým otcem?
Knihovna Václava Havla uvedla v podobě scénického čtení novodobou premiéru hry o Havlově ráčkování Pavel Havel, kterou společně napsali Václav Havel a Pavel Kohout. Tato jednoaktovka byla uvedena zatím pouze jedenkrát, a to během setkání zakázaných spisovatelů na Hrádečku u Václava Havla v roce 1974. V novodobé premiéře vystupuje bratr Václava Havla Ivan M. Havel, spisovatel a spoluautor Pavel Kohout a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Ti vzpomínají na to, jak "korespondenční hra" již zakázaných autorů vznikala.
Ve čtvrtém díle LOGOhrátek se eznámíme se slovesy. Tedy slovy, která označují, co děláme nebo co se kolem nás děje. Slovesa si procvičíme celým tělem formou pantomimy a také procvičíme koordinaci pohybů ruky a oka. A pak slovesa zapojíme při vyprávění příběhu nebo při popisu obrázků dopravních prostředků.
Pasáž informuje o uvedení téměř neznámé hry Václava Havla a Pavla Kohouta Pavel Havel: Rr o Havlově ráčkování, která vznikla korespondenční metodou pro pobavení přátel a odreagování se v těžkých časech. Jak to probíhalo, přibližuje Pavel Kohout. Novodobé premiéry se zhostila Knihovna Václava Havla pod vedením Michaela Žantovského. Režisér popisuje, proč se hra dostává do centra pozornosti až nyní. V roli lékaře foniatra vystřídal Václava Havla jeho bratr Ivan M. Havel, který má stejnou logopedickou vadu. O hru byl obrovský zájem mezi diváky.
Veterinář Radim Fiala předčítá napínavé zvířecí příběhy Lucie Křesťanové svému papouškovi Žakovi, který ovládá znakovou řeč a veterinářovo vyprávění do ní simultánně převádí. Pohádky o zvířátkách tak mohou sledovat i malí neslyšící. V tomto díle si užijí pohádku o tom, jak velryba spolkla měsíc a dostala se kvůli tomu do úzkých.
Kohoutek a slepička nejsou spokojení se svým obydlím ve stodole a chtějí si postavit nové. Radí se proto s různými zvířátky, jak si domeček staví ona. Co jim poradila? Jak to se stavbou dopadlo? Pozorně poslouchejte. Vyprávění je tlumočeno do znakového jazyka.
Pohádka O kocouru, kohoutovi a kose, kterou předčítá herečka Dagmar Havlová. Příběh vypráví o třech bratrech, kteří po otci zdědili kocoura, kohouta a kosu. Neměli však ani tušení, že jim tyto zdánlivě nepotřebné dary v kombinaci s chytrou hlavou zajistí obrovské bohatství.
Veterinář Radim Fiala předčítá napínavé zvířecí příběhy Lucie Křesťanové svému papouškovi Žakovi, který ovládá znakovou řeč a veterinářovo vyprávění do ní simultánně převádí. Pohádky o zvířátkách tak mohou sledovat i malí neslyšící. V tomto díle si užijí pohádku o králíkovi Pizizubkovi, který měl křivé zoubky, ale také kamarádku krajtu, která uměla kouzlit.
Začátek televizního zpracování malostranské povídky Návrat pana Ryšánka ukazuje záběry z Malé Strany, jedné z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy vzniklé v podhradí Pražského hradu, která byla do roku 1784 samostatným městem. Jde o jednu z nejoblíbenějších pražských čtvrtí, lokalitu plnou památek, tajemných uliček a zákoutí, která inspirovala mnoho umělců včetně slavného rodáka Jana Nerudy.
Oldřich Říha diskutuje s Vladimírem Körnerem o jeho novele Údolí včel. Hovoří o nadčasovosti tématu díla, o postavách a jejich vztazích. Jejich názory se rozcházejí v pohledu na roli víry v životě člověka. Součástí videa pocházejícího z pořadu Čtenářský deník jsou i dvě ukázky z novely předčítané Oldřichem Říhou.
Smutný hastrman je pro každý rybník neštěstím. Voda začne být slaná od jeho slz, a to se sladkovodním obyvatelům rybníku opravdu moc nezamlouvá. Naštěstí si nešťastného hastrmana všimne Matouš, který to nehodlá nechat jen tak. Ujme se chudáka hastrmana a podaří se mu vrátit úsměv na jeho zasmušilou tvář.
Každý z nás si občas rád dá něco sladkého, nebo takříkajíc na chuť. Jak by to ale dopadlo, kdybychom jedli jenom samé sladkosti? Co by na to řeklo naše tělo a mohli bychom vůbec takto fungovat? Naštěstí to nemusíme zkoušet, protože už to za nás vyzkoušel Pepík Coufal. A jak to s ním dopadlo? Inu podívejte se sami. Příběh je simultánně tlumočen do znakového jazyka.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.