10:44
Dokumentarista Tomáš Kratochvíl se v epizodě Českého žurnálu (2017) vrací do vesnice, kde vyrůstal, a vede rozhovory se svými bývalými spolužáky o tématech, která dnes rozdělují českou společnost – volby, Evropská unie, migrace, LGBTQ+ komunita. Skrze osobní konfrontace ukazuje, že rozdíly v názorech nejde jednoduše vysvětlit dělením na „město vs. venkov“. Vzniká obraz společnosti, která se i po 30 letech svobody potýká s neschopností vést respektující dialog. Tomáš ukazuje, že naše pověstná tolerance není vždy úplně kladnou vlastností.
Video může být citlivé a kontroverzní. Myslete na bezpečné klima ve třídě, aby byla diskuse respektující a nedošlo ke zraňujícím výrokům či osobním útokům. Nejde o to „kdo má pravdu“, ale jak se o kontroverzních tématech dá vést rozhovor s respektem. Video tak může být výborným trenažérem pro demokratickou diskuzi. Pokud víte, že jsou ve třídě žáci či žákyně, kterých se nějaké téma týká, doporučujeme je informovat předem a umožnit jim zapojení v takové míře, která je pro ně vyhovující.
Před zhlédnutím videa napište na tabuli pojmy, jako jsou volby, EU, migrace, LGBTQ+ a zeptejte se žáků a žákyň, co mají společného a proč o nich často lidé mluví rozhořčeně.
Video je celkem dlouhé, doporučujeme jej rozdělit na několik úseků a reflektovat po částech (Jaké postoje zazněly? Co mě překvapilo? S čím souhlasím/nesouhlasím a proč?).
Po zhlédnutí videa můžete využít metod Vlaštovka a Tichá debata: Žáky rozdělte do menších skupin (např. do 4) a každé skupině dejte papír s nadepsanou otázkou (Proč lidé někdy rezignují na účast ve volbách? Co ovlivňuje náš postoj k EU, migraci, LGBTQ+? Co se dá udělat pro lepší porozumění mezi lidmi s odlišnými názory? Jak vést rozhovor s někým, s kým nesouhlasím – a přesto ho chci pochopit?). Žáci o ní potichu debatují v dané skupině (Tichá debata), reagují na ni písemně a u výroků se nepodepisují. Po určitém časovém intervalu se papír posouvá k další skupině a pokračuje se až k poslední otázce (Vlaštovka). Pak žáky vyzvěte ke společné reflexi.