03:04
V rozhovoru s demografkou Českého statistického úřadu jsou představeny základní demografické charakteristiky týkající se populace ČR v roce 2020. Vedle vývoje počtu obyvatel se dozvíme základní informace o struktuře obyvatelstva dle pohlaví, věku a demografických rekordech.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
V roce 2021 uplyne sto let od prvního sčítání lidu v Československu. Jak tato logisticky náročná akce v uplynulých sto letech vypadala a jak se měnila? Podívejte se na dobové reportáže i komentáře odborníků.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Od 50. let minulého století začaly být oděvy nabízeny za nízké ceny, proto došlo k výraznému zvýšení poptávky. Nadměrná výroba textilu však znamenala velmi negativní dopad na životní prostředí. Řešením je výroba oděvů udržitelnějším způsobem, což vyžaduje nová řešení v oboru. Jedním z nich je cirkulární oblečení, tedy oděvy vyrobeny z rozložitelných materiálů (např. z kukuřičného škrobu).
Valašské Meziříčí vybudované na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy je vstupní branou do Beskyd a Vsetínských vrchů. Za prohlídku však stojí nejen příroda, ale taky město samotné.
Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.
Navštívíme starobylé moravské město Zábřeh, kde si prohlédneme městské muzeum, zámek, kostel svatého Bartoloměje i pozůstatky hradu jakožto nejstarší dochované památky tohoto města z poloviny 13. století. Připomenuta bude také místní historie rybníkářství a osobnosti, které zde v minulosti působily.
Ázerbájdžán je největší a nejlidnatější ze zakavkazských států. Jedná se o poměrně uzavřenou zemi, která rozhodně není turistickým rájem zahraničních návštěvníků. Přesto má země bohatá na energetické suroviny co nabídnout – historické i moderní hlavní město země Baku, koupání v Kaspickém moři či archeologickou rezervaci v Qobustanu s více než šesti tisíci vzácných nástěnných kreseb.
Ruský venkov trpí odchodem lidí do měst. Ve vesnicích žije už asi jen 27 procent ze 146 milionu Rusů. Aby venkovské tradice nevymizely, snaží se je regiony podporovat. Například v severoruské oblasti Vologda vznikají živé skanzeny nebo muzea místních řemesel. Podíváme se i do kláštera, který byl svého času gulagem.
Obyvatelé Samoy si více než jiný polynéský národ zachovali tradiční způsob života. Dodnes zde můžeme najít kamenné mohyly, kde jsou pohřbeni tehdejší vládci, protože uctívání předků je pro místní obyvatele velmi důležité i přes vliv křesťanství. Mimo to se dozvíme také něco o místní architektuře a tradičním tetování jakožto důležitém prvku národní identity obyvatel.
13 955
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.